Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Koronavirus & mezinárodní otázky

AMO AMO / Ed. 20. 5. 2020
Koronavirus & mezinárodní otázky

Probíhající pandemie koronaviru ovlivňuje řadu oblastí, mezinárodní vztahy nevyjímaje. Analytici a analytičky AMO představují své postřehy týkající se vlivu krize na mezinárodní témata či světová teritoria. Soustředí se v nich na změny, které epidemie přinesla nebo ještě přinese, ale i na příležitosti, které s těmito změnami můžou souviset.

Korona (z)mění klima

Tomáš Jungwirth

Doslova i přeneseně. Jak přesně, to ještě neumíme dohlédnout. Už ale víme, že emise skleníkových plynů za letošní rok konečně čeká propad. Obyvatelům průmyslových oblastí a světových metropolí se dýchá nejlépe za dlouhá léta. Tváří v tvář krizi se lidé dokázali semknout, uskromnit, omezit spotřebu i cestování. Nadechnout se může i divoká příroda. Avšak ruku v ruce s tím vším jde útlum hospodářství. Kvůli výpadku příjmů narůstají dluhy domácností i celých států, hrozí zánik mnoha pracovních míst. Někteří by teď nejradši vzali všechny peníze určené na klimatická opatření a darovali je k volnému užití velkým průmyslovým podnikům. To by bylo krátkozraké. Ekonomiku potřebujeme transformovat směrem k nízkým emisím a vysoké přidané hodnotě, ne k zachování neudržitelného, na fosilních zdrojích závislého provozu. Jisté je, že svět po koronaviru nebude stejný, jako byl před ním. Máme dobrou příležitost udělat jej udržitelnějším.


Další oslabení multilateralismu

Petr Boháček

Pandemie opět odkryla nesoulad současného světa, kde se střetává státocentrická sociální realita v oblasti politiky, společnosti a identity se systémovou realitou globalizované ekonomiky, životního prostředí či sdílených zdravotních výzev jako je současná pandemie. Reakce sociálního světa nemohla být jiná než uzavření jednotlivých států do sebe a ochrana jejich národních zájmů. Zdravotnictví je najednou jako obranný průmysl, místo vlastního tanku si chce každý stát vyrábět své roušky, místo zbraní země bojují na trzích o ventilátory.
Na rozdíl od první světové války se po té druhé nový mezinárodní systém udržel zejména díky stabilní geopolitické bipolaritě. Stejně tak se do doby post-koronové promítá současná mocenská roztříštěnost mezi oslabujícími USA, posilující Čínou, bezzubou Evropou a nastupujícími nezápadními či soukromými aktéry. Namísto posílení WHO, světových norem a kapacit nejen na detekci a boj s novými epidemiemi, ale i udržitelnost globálně provázané ekonomiky, bude výsledkem návratu k realistické geopolitice spíše větší fragmentace multipolárního světa a celkové oslabení multilaterálního mezinárodního systému postaveného na nekompatibilních národních zájmech.


Z domácí karantény se řídí nejen firmy, ale i Evropská unie

Vendula Karásková

Skype, WhatsApp, Zoom… nové způsoby, jak zvládat práci z domova, hledají školy, firmy, ale i instituce Evropské unie. Co bylo dříve nemyslitelné, to se dnes stává standardem. Ministři jednotlivých zemí i hlavy států se na společném postupu proti pandemii domlouvají na videosummitech odehrávajících se s bezprecedentní kadencí.
Mimořádná opatření pružně schvaluje i Evropský parlament. Současná situace se do jeho historie zapíše i novým způsobem organizace jednání a hlasování. Na březnové plénum se většina poslanců a poslankyň nesešla v jednacím sálu, ale hlasovací seznam si každý musel doma vytisknout, vyplnit a poslat zpátky mailem. Až do června byla navíc zrušena všechna plenární zasedání ve Štrasburku a minimálně čtyři následující zasedání se odehrají pouze v omezené formě v Bruselu. Každá zmínka o zrušení přejíždění mezi Bruselem a Štrasburkem se přitom dosud setkávala s tvrdošíjným odporem francouzské strany. Pandemie koronaviru tak mimo jiné otevírá i Pandořinu skříňku diskuzí, jestli by podobným způsobem nebylo možné hlasovat i v budoucnu a jestli je opravdu každoměsíční parlamentní „létající cirkus“ nutný.


Koronavirus jako příležitost k proměně střední Evropy

Vít Dostál

Opatření spojená s koronavirovou nákazou mohou nastartovat proměnu střední Evropy. V České republice, Polsku a Maďarsku vládnou populistické strany se silnými lídry. Těší se slušné popularitě a těžily z ekonomické stability. Pokud však dostane hospodářství těžký zásah – a dopady např. na automobilový průmysl to nasvědčují – může být otřesena současná stabilní pozice středoevropských zemí jako dodavatelských ekonomik v rámci EU. Poškodilo by nás i případné uzavírání vnitřního trhu EU v zájmu ochrany domácí výroby nebo masivní státní podpora vlastním podnikům ze strany západoevropských zemí. Nemysleme si, že něco takového politiky v Paříži nebo Římě nenapadne a nebudou chtít ohnout unijní pravidla. Propad pak nezůstane bez politických následků. Současní lídři budou o přízeň zápasit s ještě tvrdšími euroskeptiky a populisty a výsledkem může být nástup mladší a otevřenější politické generace. Digitální odvětví – na rozdíl od tradičního průmyslu – současná krize tolik neovlivní a budou i ve střední Evropě prosperovat. Region tak může být donucen k takzvanému „leapfroggingu“ – rychlému přechodu k novým perspektivním odvětvím. Špatné ekonomické vyhlídky nás nakonec mohou za rok přivést do nového středoevropského jara v politice i hospodářství.


Čína využije krize k posílení v Evropě

Ivana Karásková

Během světové finanční krize se Čína do značné míry zbavila image levné továrny světa, expandovala svůj vliv do regionů, kde předtím nepůsobila (včetně Česka) a pro některé země se stala alternativou k západní orientaci. O 13 let později je situace podobná – Peking se dodávkami lékařského vybavení znovu snaží hrát roli globálního spasitele. Jenže zatímco v roce 2008 mohl Peking oprávněně tvrdit, že nabízí řešení, tentokrát je nezpochybnitelně součástí problému (a primárním zdrojem). Pokud bude Evropa jednat společně, její budoucí vztahy s Čínou budou ovlivněny minimálně. Nejhorší scénář by mohl nastat, pokud by se Itálie stala druhým Řeckem. Tam si Čína po finanční krizi pronajala přístav Pireus; v Itálii by si po COVID-19 mohla koupit celou zemi. K omezení čínského vlivu bude klíčová rychlost a rozsah hospodářského oživení a (nejen pouze deklarovaná) solidarita. Bez finanční pomoci ze strany EU totiž nebudou některé regiony (zejména severní Itálie) schopny překonat škody způsobené pandemií.


Čínské informační operace budou agresivnější

Alžběta Bajerová

COVID-19 u Číny odstartoval proměnu v přístupu k informačním operacím. Zatímco dřívější mediální kampaně Čínu především stavěly do pozitivního světla, za pandemie koronaviru Peking začal paralelně šířit také dezinformace. S pomocí falešných zpráv, které na sociálních sítích roznášejí oficiální účty čínských politických špiček a ambasád, se Čína snaží zbavit odpovědnosti za rozšíření koronaviru. Vinu v posledním měsíci svalila na USA, ale také na Itálii. Šíření agresivních konspiračních teorií v zahraničním mediálním prostoru už delší dobu pozorujeme u Ruska. Česká republika tak již dobře zná intenzitu, s jakou dezinformační kampaně, které denně produkují velké množství nepravdivých zpráv, dokážou část společnosti ovlivnit nebo alespoň zmást. Pokud se Číně s pomocí dezinformací podaří zbavit stigmatu šiřitele koronaviru, bude osvědčenou metodu využívat i po skončení krize. Čas strávený v karanténě bychom tedy možná měli využít k tréninku kritického myšlení. Až z ní vyjdeme, nejspíš nás bude čekat čínská pravda podaná ruským způsobem.


Geopolitická Komise v době koronaviru

Pavlína Janebová

Na začátku svého předsednického mandátu Ursula von der Leyen deklarovala ambici vytvořit tzv. geopolitickou Evropskou komisi, která bude klást větší důraz na vnější vztahy EU, a to včetně jejího bezprostředního sousedství. K naplnění této ambice by EK měla směřovat i přes to, že v důsledku krize spojené s pandemií koronaviru bude bezesporu nutno spoustu kapacit a prostředků směřovat dovnitř Unie. Právě v době krize se totiž ještě zvyšuje riziko posílení vlivu mimoevropských aktérů například v zemích západního Balkánu. Je dobře, že i uprostřed krize spojené s epidemií bylo schváleno zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií a rozhodnuto o poskytnutí finančních prostředků i dalším státům jak na Balkáně, tak ve Východním partnerství. Nyní je nutné, aby toto úsilí bylo podpořeno i adekvátní publicitou mezi obyvateli daných států. To je totiž disciplína, kterou např. Čína a Rusko zvládají velmi dobře.


COVID-19 jako test odolnosti Východního partnerství

Pavel Havlíček

Krize veřejného zdraví způsobená koronavirem zasáhla region východní Evropy později než EU, ale o to méně připravené. Kromě špatné výchozí pozice způsobené nedokončenou transformací, včetně systému ochrany veřejného zdraví, se krize ve východní Evropě snoubí také se slabou ekonomickou a společenskou odolností a bezpečnostními problémy, často ještě umocňovanými Ruskem a jeho propagandou. Reakce jednotlivých zemí se liší od ignorace a potlačení opozice (Bělorusko, Ázerbájdžán) až po relativně zodpovědné přijímání opatření (Gruzie, Ukrajina, Arménie) a chaotickou improvizaci (Moldavsko). Z toho také vyplývají příležitosti v regionu, které některé státy vidí v umlčení kritických hlasů, ale jiné v posílení mezinárodní spolupráce (s EU a MMF, ale také s Čínou) a zvládnutí následné ekonomické krize. Zde se nabízí zejména deregulace mnohdy ještě starého sovětského modelu ekonomiky a další posílení role businessu a občanské společnosti. Významná bude také role EU a přesměrování financí k řešení krize a posílení odolnosti východoevropských společností. Krize COVID-19 znamená první velký zátěžový test pro Východní partnerství a novou strategii Unie vůči tomuto regionu po roce 2020.


Francouzi nejsou sami ve válce proti COVID-19

Zuzana Čapková

Zatímco prezident Emmanuel Macron v projevu k národu hovoří o zdravotní válce vůči neviditelnému nepříteli, proti němuž je jedinou zbraní dle jeho slov solidarita a zodpovědnost, posilují se novodobá spojenectví. Německo, které hlásí více potvrzených případů nákazy koronavirem než samotná Francie, nabízí pomocnou ruku a přijímá několik pacientů z přetížených nemocnic na území Alsaska, o které spolu oba národy svedly v minulosti nejednou krvavé boje. Nelehká doba dává vyniknout „velkým“ gestům i doma. Francouzský průmysl se mobilizuje. Čtyři velké společnosti působící v oblasti elektrotechnického a automobilového průmyslu vytvořily dočasné konsorcium na výrobu respirátorů. Je to příležitost, jak přispět k zvládnutí krize a zároveň zmírnit její ekonomické dopady, které na sebe nenechají dlouho čekat. Současná situace je nejen zkouškou odolnosti národa, ale také prezidenta Macrona, proti jehož návrhu důchodové reformy demonstrovaly tisíce Francouzů. Zdá se, že nedávné spory byly na okamžik zapomenuty, neboť čerstvé průzkumy veřejného mínění ukazují největší nárůst jeho popularity za poslední dva roky. Je to pro něj možná poslední šance získat si Francouze na svou stranu.


Německá vláda v krizi sbírá body, hledá rovnováhu mezi bezpečím, ekonomikou a svobodou

Adéla Jurečková

Pokud německá kancléřka Merkelová mínila, že krizového managementu si za dob své vlády užila dost a doufala v její klidné poslední roky, vše nasvědčuje tomu, že opak bude pravdou. Zavedená opatření proti šíření koronaviru dosud většina Němců podporuje, a s nimi i vládu, která je prosadila. Zatímco ještě začátkem března bylo v průzkumu televize ARD 6 z 10 Němců nespokojených s politikou své vlády, o měsíc později už byli nespokojení jen 4: žádná vláda od roku 1997, kdy se průzkum začal provádět, v něm nezískala lepší hodnocení než současná koalice CDU/CSU a SPD. A přestože krize kolem koronaviru posiluje národní stát, nacionalisté z AfD v přízni voličů spíše oslabují. Významnou roli jistě hraje i to, že vláda myslí nejen na ochranu Němců před nákazou, ale i před jejími ekonomickými dopady: zavedla kurzarbeit, okamžitou podporu až 15 000 EUR drobným živnostníkům, ochranu nájemníků před výpovědí při dočasné neschopnosti platit nájem, usnadnila získání sociální podpory těm nejohroženějším. Čím déle však opatření budou trvat, tím větší zkoušky vládu čekají. Část společnosti se obává dopadů omezení občanských svobod a ochrany dat, na kterou jsou Němci tradičně citliví. Jazýček vah mezi svobodou a bezpečností se teď v německé společnosti jasně přiklání k druhému pólu, ale dá se očekávat, že se v budoucích měsících znovu rozkýve.


Nejistota a ticho ve střední Asii

Anna Jordanová

Postsovětské státy střední Asie reagují na pandemii různě. Nejsilnější opatření přijaly Uzbekistán a Kazachstán – uzavření hranic i měst, omezení pohybu. V menším měřítku pak Kyrgyzstán, mj. kvůli své podstatně slabší ekonomické situaci. Vláda Turkmenistánu o COVID-19 sice mlčí, ale opatření zavedla i s předstihem před ostatními. Naopak nejchudší Tádžikistán nepřijal prakticky žádná.
Vyvstávají ale další problémy, od prudce zdražujících potravin až po propad cen ropy a plynu. Chudší země jsou závislé na remitencích ze zahraničí a dlouhodobě uzavřené hranice mohou mít nedozírné dopady; nehledě na možné potíže navázané na sousedící Irán.
Bohatší státy sice oznámily podporu svým občanům i malým a středním podnikům, ale je otázkou, jak efektivní a dostatečná bude. Některé už začaly žádat o finanční pomoc z mezinárodních institucí. Zejména vlády Uzbekistánu a Kazachstánu se ale pokusí především veřejně dokázat svou kompetenci.
Pravděpodobně se promění pozice Číny: politická (mj. dodávky zdravotnického materiálu) a bezpečnostně-technologická (využití surveillance nově k dohlížení na karanténu) spolupráce pokračuje, ale v návaznosti na pandemii a ekonomický propad mohou posílit protičínské protesty.


Západní Afrika – zachování statu quo

Josef Kučera

Od začátku krize COVID-19 se spekulovalo, že největší problémy čekají západní Afriku, a to kvůli podfinancovanému zdravotnictví a sociálním službám. Ani po měsíci se tyto scénáře nepotvrdily. Vzájemné fungování obyvatel v rámci komunit a jejich dříve prokázaná schopnost vypořádat se s ebolou dává západní Africe naději, že krizi dokáže přečkat. Nejzranitelnějšími se jeví místní lídři, často dřívějšího data narození, z nichž většina je starší šedesáti let, a nejstaršímu Paulu Biyovi je dokonce 87. Co se budoucnosti týče, nelze předpokládat, že by se situace v regionu výrazněji změnila. Je možné počítat s přetrvávající nestabilitou v řadě oblastí a soupeření globálních hráčů (Francie, Číny, Ruska) především v tzv. Francafrique o přízeň hlav států. Zároveň výpadek remitencí bude znamenat centralizaci zdrojů v rukách státního aparátu. Celý scénář tak pravděpodobně utuží současný status quo, v němž se nezodpovědnost lídrů vůči vlastnímu obyvatelstvu vyplácí.


Východní Afrika – policejní násilí a hrozba posilování autoritářských tendencí

Vilém Řehák

Také východoafrické země zavedly přísná opatření s cílem zabránit šíření koronaviru. Ve slumech a na venkově je ale jejich dodržování obtížné. Nejchudší obyvatelé vesměs žijí ze dne na den a nedostatek vody a jídla se může stát kritickým již druhý den. Kontrola a vymáhání dodržování opatření se tak zvrhlo v policejní násilí. V Keni policie nasadila proti civilistům slzný plyn, obušky, biče i ostrou střelbu. V prvních dnech počet obětí policejní brutality převýšil v té době jedinou oběť viru. Na jihu Rwandy zanechala potyčka policie s místními obyvateli dva mrtvé. V Ugandě bylo při razii zatčeno dvacet příslušníků LGBT komunity. Keňský prezident Kenyatta se za policejní excesy veřejně omluvil a policejní vedení vydalo instrukci nabádající k větší umírněnosti. Ve výrazně více autoritářské Rwandě a Ugandě k ničemu takovému nedošlo. Obě země ilustrují, jak tenká je hranice mezi prevencí a represí. Současná krize tak ve výsledku může vést k dalším represím stigmatizované gay komunity a k posílení represivního autoritářského režimu jako takového.

 

Tagy
Tagy
koronavirus 46
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz