· Pobaltí: Janis Maizitis se stal lotyšským hlavním státním zástupcem

· Ukrajina: Ukrajina začne stahovat své vojáky z Iráku, Ukrajina si vypůjčí 20 milionů euro od Íránu, Ukrajina zavede bezvízový režim pro státy EU

· Rusko: Kasparov chce bojovat s „Putinovou diktaturou“

· Kavkaz: Gruzie bojuje o stažení ruských jednotek ze svého území

· Střední Asie: Vláda Kyrgyzstánu odmítla ve své zemi rozmístit letadla typu AWACS

Janis Maizitis se stal lotyšským hlavním státním zástupcem

Lotyšský parlament zvolil nakoniec Janisa Maizitisa do funkcie hlavného štátneho zástupcu 3. marca. Za jeho znovuzvolenie bolo 74 hlasov, 17 proti a dvaja zákonodarcovia sa zdržali hlasovania.

Na otázku, či vôbec niekedy odhalí osoby, ktoré na neho tlačili v určitých kauzách, Maizitis odpovedal, že nikdy nehovoril o tlaku, ale faktech, na ktoré musel vhodne reagovať. Je to zaujímavý názorový posun, pretože ešte pred zvolením chápal fakt, že od neho niekto z politickej scény niečo očakával, za politický tlak.

Voľba sa už dvakrát presunula, pretože sa podľa vlastných slov snažili poslanci zabrániť začleneniu voľby hlavného štátneho zástupcu do kampane v najbližších voľbách. Presunutím na dátum 9 dní pred miestnymi voľbami je síce zaradenie vlastných kandidátov na tento post neaktuálne, no strany nutne potrebovali dôkaz svojej protikorupčnej politiky. A tým sa Janis Maizitis bez vlastného zaslúženia stal. Aj prezidentka Vaira Vike-Freiberga si pochvaľovala Maizitisove pôsobenie na tomto poste.

Maizitis sa narodil v 1961. V roku 1984 absolvoval Právnickú fakultu na Lotyšskej univerzite. Po roku 1984 pracoval ako starší vyšetrovateľ na Oddelení regionálneho vyšetrovania na Ministerstve vnútra. Od 1991 pracoval ako vyšetrovateľ v úrade štátneho zástupcu v Cesis a v roku 1994 bol menovaný vedúcim štátnym zástupcom. Z tejto funkcie bol 11. mája 2000 zvolený parlamentom hlavným štátnym zástupcom.

Michal Švajda

Zdroj: The Baltic Times

Ukrajina začne stahovat své vojáky z Iráku

Ukrajina plánuje stáhnout svůj vojenský kontingent z Iráku. „Prezident již dávno oznámil stažení našich vojáků z Iráku a mimo to jsou zde dvě rezoluce ukrajinského parlamentu požadující totéž,“ prohlásil ministr zahraničí Boris Tarasjuk po zasedání Bezpečnostní rady Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka by mělo stahování vojáků proběhnout ve třech fázích a to do poloviny října tohoto roku.

Bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma rozhodl o vyslání vojáků do Iráku v době, kdy jeho administrativa čelila kritice Západu za prodej vojenského radaru Kolčuga do Iráku. Mnozí pozorovatelé se proto shodují v tom, že Kučmovo rozhodnutí bylo motivováno především snahou o zlepšení vztahů se Západem, zejména pak s USA.

Ukrajinci působí v Iráku od roku 2003 jako součást mezinárodní divize vedené Poláky. Přes 1650 ukrajinských vojáků představuje šestý největší vojenský kontingent v zemi po Spojených státech, Velké Británii, Jižní Koreji, Itálii a Polsku. K dnešnímu dni přišlo o život v Iráku 17 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, což má také vliv na domácí veřejné mínění požadující jejich okamžité stažení. Jen v lednu zahynulo osm Ukrajinců a jeden Kazach při odstraňování nálože.

V reakci na rozhodnutí Kyjeva americká ministryně zahraničí řekla: „Naprosto chápeme rozhodnutí ukrajinské vlády ukončit svou vojenskou přítomnost v Iráku.“ Nnavíc pochválila ukrajinskou vládu za její profesionální přístup k této citlivé otázce, což podle ní odpovídá dobrým vztahům, které mezi oběma zeměmi panují.

Britský analytik Paul Cornish ve svém rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa upozorňuje na fakt, že samotný odchod ukrajinských vojáků zas až tak nevadí, přinejmenším co se týče bezpečnosti Iráku, avšak takový krok ukrajinské vlády může Spojeným státům a jejich spojencům uškodit především politicky.

V samotné Ukrajině je otázka irácké mise jablkem sváru přinejmenším od začátku prezidentské kampaně. Prozápadní kandidát opozice a současný prezident Viktor Juščenko sliboval okamžité stažení vojáků z Iráku, což často zneužívala opozice, aby ho zdiskreditovala v očích Západu. Co se týče bývalého premiéra Janukovyče, stavěl se proti vojenskému angažmá své země na Blízkém východě spíše ve snaze zavděčit se Moskvě. Obě strany však musely brát v potaz především většinový názor svých potencionálních voličů požadujících odchod z Iráku. I když Juščenko zpočátku po svém zvolení hodnotil angažovanost v Iráku jako prospěšnou ukrajinským národní zájmům, hrozba porušení jednoho ze svých klíčových předvolebních slibů zřejmě nakonec převládla.

Juščenko a jeho političtí spojenci odůvodňovali stažení z Iráku třemi argumenty. Zaprvé argumentují negativním postojem ukrajinské veřejnosti k vojenské angažovanosti v irácké misi. Zadruhé došlo ke zvolení první irácké vlády po pádu režimu Saddáma Husajna, která má vlastní představu o budoucím setrváním cizích vojsk na svém území. A nakonec Juščenkovi přívrženci poukazují na fakt, že schválením nová rezoluce Rady bezpečnosti OSN byly položeny základy pro konečné vyřešení situace v Iráku.

Jakub Kulhánek

Zdroje: Unian-News from Ukraine, Interfax, RFE/RL, ABC News, BBC, CNN, DefenseNews.com, GlobalSecurity.org

Ukrajina si vypůjčí 20 milionů euro od Iránu

Iránská banka pro rozvoj exportu uvolnila 20 milionů euro pro Ukrajinu za účelem rozšíření exportu iránského zboží do této země. Delegace iránské banky se sešla v Kyjevě s představiteli ukrajinské Státní banky pro export a importu a podepsala s nimi dohodu o půjčce. Je nutné připomenout, že tento krok současné ukrajinské vlády je, na první pohled, v rozporu s politikou Spojených států v regionu. Důležitý je také fakt, že Ukrajina přijala rozhodnutí o odsunutí svých vojáků z Iráku, což také nemusí být chápáno jako nejvstřícnější krok nové Juščenkovy administrativy vůči Spojeným státům.

Julie Pilařová

Zdroj: rbc.ru

Ukrajina zavede bezvízový režim pro státy EU

Během několika dní Ukrajina umožní bezvízový vstup pro občany států Evropské unie. Prohlásil to prezident Viktor Juščenko ve svém prohlášení na konferenci „Vlast i Bizness – Partnery“. Dne 11. března navíc k tomu dodal, že žádná z politických stran Ukrajiny se nestaví proti integraci Ukrajiny do EU. Na oplátku prezident Juščenko očekává vstřícnější kroky ze strany Unie.

Oleg Lych

Zdroj: korrespondent.net

Kasparov chce bojovat s „Putinovou diktaturou“

Garri Kasparov odejde z profesionálního sportu kvůli tomu, aby se věnoval politice. V oznámení, které učinil pro „Ježedněvnyj žurnal“, Kasparov označil za svůj hlavní cíle „odolávat Putinově diktatuře“.

„Nyní mám v úmyslu použít svůj intelekt a strategické myšlení v ruské politice“, oznámil Kasparov. Při vysvětlování svého přání „pomoci Rusku“ Kasparov zdůraznil, že podle jeho mínění nyní Rusko postupuje v nesprávném směru a že tento problém bude řešit spolu s těmi, kterým cesta Ruska není lhostejná.

Garri Kasparov je předsedou hnutí „Výbor-2008: Svobodná volba“, pro jehož členy je hlavním cílem nedopustit zvolení nynějšího prezidenta na třetí volební období, což v současnosti Ústava Ruské federace neumožňuje.

Jan Dvořák

Gruzie bojuje o stažení ruských jednotek ze svého území

4. března probíhaly v hlavním městě Adžárské autonomní republiky Batumi protesty opoziční skupiny Kmara, požadující stažení ruských vojenských základen z území Adžárie. 7. března navrhl gruzínský parlamentní výbor rezoluci namířenou proti přítomnosti ruských vojenských činitelů v Gruzii. Tato rezoluce operuje s myšlenkou postavení ruské vojenské přítomnosti mimo zákon a nastiňuje některá další možná opatření, která by mohla přijmout vláda, pokud by nedošlo k pozitivnímu posunu v jednání s Ruskem. Mezi jmenovanými opatřeními je např. zastavení dodávek vody a elektrické energie ruským vojenským základnám, zrušení platnosti víz přítomným ruským vojenským silám a další. Gruzínský premiér Zurab Nogaideli se 8. března vyjádřil, že ruské vojenské základny v Gruzii by se měly stáhnout v nejkratším možném čase. Agentura Interfax téhož dne citovala mluvčího ruského ministerstva obrany Nedova, který označil ultimativně laděné výroky gruzínských předáků ze neakceptovatelné.

Naopak předsedkyně gruzínského parlamentu Nino Burdžanadze sdělila médiím, že projednávání návrhu rezoluce ze 7. března je předčasné a že by Gruzie měla navázat na výsledky únorového bilaterálního jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Tbilisi a až po případném neúspěchu jednání přijmout kroky podobné návrhu rezoluce ze 7. března. 10. března ruská zpravodajská agentura Interfax citovala šéfa Oddělení mezinárodní spolupráce ruského ministerstva obrany Anatolije Mazurkeviče, který prezentoval oficiální prohlášení ruského ministerstva obrany obsahující informaci o tom, že ruská strana bude potřebovat 3 – 4 roky na stažení svých jednotek z Gruzie. Podle zpravodajů serveru civil.ge je toto číslo znamením zmírnění postoje ruské strany, protože ještě v nedávné době byla doba potřebná na stažení ruských jednotek stanovena nejdříve na 11, potom na 5 – 7 let. Téhož dne se gruzínská ministryně zahraničí Salome Zurabišvili v Turecku vyjádřila, že rusko-gruzínské vztahy se ocitly ve „velmi důležitém přelomovém momentu“.

Parlament Gruzie téhož dne odhlasoval sporný návrh deklarace ze 7. března, jejíž cílem je prohlásit ruskou vojenskou přítomnost v Gruzii za nelegální a přijmout odpovídající opatření, pokud nebude do 15. května 2005 dosaženo dohody o stažení ruských jednotek z Gruzie. Téhož dne také ruská zpravodajská agentura RIA Novosti citovala mluvčího ruského ministerstva obrany Vjačeslava Sedova, který označil schválený návrh rezoluce za nic neřešící a kontraproduktivní.

Terezie Holmerová

Zdroj: civil.ge

Vláda Kyrgyzstánu odmítla ve své zemi rozmístit letadla typu AWACS

Kyrgyzské úřady se rozhodly nepovolit rozmisťování letounů vybavených systémem dálkového radiolokačního průzkumu AWACS (Airborne Warning and Control System) na svém území. V pátek to oznámilo ministerstvo zahraničí. Takový krok by nebyl v souladu s dohodami, kterými je Kyrgyzská republika vázána v rámci Šanghajské organizaci spolupráce a Organizace kolektivní bezpečnosti, zdůrazňuje se v prohlášeni. Zastupitelský úřad Spojených států v Biškeku se oficiálně obrátil na ministerstvo zahraničí této středoasijské země, s žádostí o posouzení možnosti rozmístit letadla AWACS na území Kyrgyzské republiky. Kromě toho zaslal generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer dopis ministru zahraničí Kyrgyzstánu, kde zopakoval americkou prosbu. V oficiálním prohlášení kyrgyzské vlády se oznamuje, že ministerstvo zahraničí Kyrgyzské republiky upozornilo NATO i USA, ž nemůže vyhovět v této záležitosti, neboť rozmístění amerických letounů a zpravodajského personálu v Kyrgyzstánu by překračovalo pravomoci i úkoly spojené s vojensko-humanitárními operacemi v Afghánistánu.

Petr Pojman

Zdroj: Interfax