Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Zpravodajství z postsovětského prostoru 18.3.– 25.3.2005

AMO AMO / Ed. 6. 1. 2016

· Pobaltí: Demisia vlády

· Rusko: Rada federace dovolila armádě bojovat i uvnitř země

· Kavkaz: Vytvořena komise pro řešení repatriace meschetských Turků, Návštěva gruzínského prezidenta v Kyjevě

· Střední Asie: Kyrgyzská opozice vyzvala Akajeva k odstoupení


Demisia vlády

TALLINN – pemiér Juhan Parts 24. marca oznámil, že jeho vláda podáva demisiu. Demisia je priamym dôsledkom hlasovania o nedôvere ministrovi spravodlivosti Ken-Marti Vaherovi. Toho v pondelok nepodporily ani niektoré vládne strany. Parts, ktorý spojil jeho zotrvanie vo vláde s existenciou vlády samotnej, pomenoval nedôveru vyjadrenú vládnymi stranami za dôkaz vyčerpania koaličného potenciálu.

Ďaľšia z vládnych kríz vypukla po prezentácii tohtoročného protikorupčného programu. Ten napriek tomu, že na ňom spolupracovali viaceré komisie a ministerstvá, označujú kritici za neodstatočný. A pre niektorých dokonca centrálnym priraďovaním prípadov súdom zaváňa stalinizmom, čo Vaher ako predseda komisie prenasledovaných obetí odsúdil ako cynizmus. Oborníci program hodnotili skôr pozitívne vzhľadom na akútnu potrebu boja proti organizovanej kriminalite.

Napriek množstvu možných koalícií považujú analytici za najpravdepodobnejšie, že ako nového premiéra vymenuje prezident Arnold Ruute niekoho z Centrálnej strany alebo z Reformnej strany. Prezident má na nominovanie dva týždne, inak čakajú Estónsko podľa ústavy predčastné voľby.

Možná spolupráca sa črtá medzi Cenrálnou stranou, Reformnými a Res Publicou. Reformná strana ju však podmieňuje znižovaním daní a Centrálna strana sa ešte definitívne nevzdala ambície zostaviť ľavicovú vládu. Oficiálne návrhy však ešte nepriniesla žiadna strana.

Michal Svajda

Zdroj: Baltic Times


Rada federace dovolila armádě bojovat i uvnitř země

Rada federace schválila návrh zákona o úpravě federálního zákona „O obraně“, vymezující použití ruských ozbrojených sil jako reakci na teroristickou činnost. Konkrétně tyto úpravy dovolují používat ozbrojené síly na území státu. Pro přijetí návrhu zákona hlasovalo všech 143 senátorů. „Ruská vojenská doktrína, potvrzená výnosem hlavy státu, předpokládá použití ozbrojených sil ve vnitřních ozbrojených konfliktech“, oznámil Viktor Ozerov, předseda výboru obrany a bezpečnosti. Tento návrh zákona je součástí „antiteroristického balíku“, utvořeného v zákonodárném portfoliu po teroristickém útoku v Beslanu, a byl schválen Dumou 2. února.

Jan Dvořák

Zdroj: Lenta.ru


Vytvořena komise pro řešení repatriace meschetských Turků

Z rozhodnutí prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho byla vytvořena speciální komise, jejíž úkolem bude řešení otázky repatriace meschetských Turků zpět do Gruzie. Do čela komise byl jmenován gruzínský ministr pro řešení konfliktů Goga Khaindrava. 22. března proběhla řada rozhovorů mezi Khaindravou a Suleimanem Barbakadzem, předsedou mezinárodní organizace meschetských Turků Vatan. Meschetští Turkové byli deportováni z Gruzie v roce 1944. Část z nich v současnosti žije v krasnodarské oblasti v Rusku bez ruského občanství. V souvislosti s přijetím Gruzie do Rady Evropy v roce 1999 přijala gruzínská strana i závazek vyřešit situaci Meschetů.

Návštěva gruzínského prezidenta v Kyjevě

Gruzínský prezident Saakašvili odjel 24. března na třídenní oficiální návštěvu Ukrajiny. Jedná se o v pořadí již druhou návštěvu Saakašviliho na Ukrajině v letošním roce. Podle agentury RIA Novosti podepsal Saakašvili se svým ukrajinských protějškem Viktorem Juščenkem 25. března v Kyjevě deklaraci o vývoji strategických vztahů mezi oběma zeměmi. Gruzínský prezident po skončení podpisového ceremoniálu sdělil novinářům, že tato deklarace potvrzuje společné aspirace obou zemí na členství v NATO a Evropské unii. Oba prezidenti se také společně vyjádřili k současné situaci v Kyrgyzstánu a vyslovili se pro mírové urovnání tamějších problémů.

Terezie Holmerová

Zdroj: Civil Georgia, www.civil.ge


Kyrgyzská opozice vyzvala Akajeva k odstoupení

Biškek, 24. března – Šéf opozičního uskupení, Národní hnutí Kyrgyzstán (NHK) Kurmanbek Bakiev, vyzval ve čtvrtek hlavu státu Askakara Akajeva, aby rezignoval na úřad prezidenta republiky. Učinil tak ve čtvrtek na mítinku v hlavním městě Biškeku. Bakiev je bývalý předseda vlády. „Poslední události jasně dokazují, že státní moc se nezajímá o život lidí, ale sleduje pouze vlastní zájmy. Myslím, že národ Kyrgyzstánu se již nechce nechat dál urážet ze strany státních úřadů“ řekl K. Bakiev Na mítinku vystoupil i Kenešbek Djušebaev, zastávající nyní funkci ministra vnitra, ten vyzval účastníky akce, aby během svých protestů neporušovali zákon.

Petr Pojman

Zdroj: Interxaf

Tagy
Tagy
Bělorusko 238
Evropa 3190
Postsovětský prostor 427
Rusko 1115
Ukrajina 859
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky