· Koniec vládnej krízy v Estónsku

· Juščenko jednal v Bruselu

· Co přinesl tento týden pro vztahy mezi EU a Ukrajinou

· Lavrov navštívil Ukrajinu

· Zmena pravidiel pre vycestovanie a pricestovanie do Ruska

· Kaliningrad usiluje o změnu statusu

· Kyrgyzstán bude v rámci SNS prohlubovat spolupráci ve vojensko-politické sféře

Koniec vládnej krízy v Estónsku

Juhan Parts, premiér Estónska menovaním kontroverzného Reina Langa zakončil kauzu vedúcu ku vládnej kríze. Tá vypukla po náhlom odvolaní skúsenej ministerky zahraničia Kristiiny Ojuland. Bývalá ministerka stála na čele rezortu od roku 2002 a významne sa zaslúžila o prijatie Estónska so štruktúr NATO a EU. Dôvodom jej odvolania bolo predovšetkým neopatrené zachádzanie s utajenými dokumentmi na ministerstve zahraničia. Po oboznámení sa so správou bezpečnostných služieb, zmiernila svoje stanovisko aj vládna Reformná strana. Tá po odvolaní svojej ministerky pôvodne podmieňovala svoje zotrvanie vo vláde demisiou premiéra Partsa. Po jeho uistení, že kľúčová agenda reformnej strany týkajúca znižovaniu daní z príjmu a zachovania rodičovských príspevkov bude zachovaná, súhlasila s pokračovaním vlády bez zmien.

Predseda reformnej strany Andrus Ansip však zdôraznil, že samotná Kristiina Ojuland sa osobne neprevinila necitlivým zachádzaním s utajenými informáciami. No ako ministerka niesla za svoj rezort zodpovednosť a jej odvolanie bolo oprávnené.

Rein Lang má svojou otvorenosťou priblížiť zahraničnú politiku občanom Estónska, no práve jeho sklon k citovo ladeným poznámkam je príčinou pochybností o správnosti jeho nominácie. Podľa premiéra Partsa, si Lang uvedomuje, že ako minister sa nemôže vyjadrovať impulzívne a splní požiadavky kladené na ministra zahraničných vecí v súvislosti s európskou integráciou a členstvom v NATO.

Michal Švajda

Zdroj:The Baltic Times

Juščenko jednal v Bruselu

Čerstvě zvolený Ukrajinský prezident Viktor Juščenko 23.2.2004 se zúčastnil zasedaní Europarlamentu v Bruselu, kde pří vystoupení pronesl projev o zájmu Ukrajiny začít jednat o vstupu do Evropské unie už v roce 2007. Tvrdil, že si je vědom, jak složité je vyhovět všem podmínkám pro vstup do EU. Srdečně poděkoval Europarlamentu za podporu v období „oranžové revoluce“ a slíbil, že reformy nutné ke vstupu do Unie bude provádět bez protahovaní. Parlament se shodl na tom, že EU by měla Ukrajině pomoci na cestě k demokracii. EU doplnila akční plán podepsaný s Ukrajinou o 10 bodů, které by Ukrajina měla splnit, aby mohla začít vyjednávat o vstupu do EU. Dokonce EU je připravena poskytnout Kyjevu úvěr ve výši 250 mil. Euro, které by Kyjev použil na modernizaci dopravy a zbytek na životní prostředí.

Oleg Lych

Zdroj: Itar-tass

Co přinesl tento týden pro vztahy mezi EU a Ukrajinou

Tento týden Ukrajina a Evropská unie schválily tříletý plán společného jednání Ukrajina-EU během období od roku 2005 do roku 2007. Tento plán stanoví hlavní rysy evropské politiky sousedství ve vztazích s Ukrajinou. Na druhé straně je v něm hodně aspektů, které budou napomáhat zesílení vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou po splnění tohoto plánu. Důležitým aspektem je podpora programu, zaštiťovaného Evropskou unií, politických a ekonomických reforem, který připravila nová vláda Ukrajiny. Také Rada ministrů Evropské unie specializující se na otázky zahraničních vztahů je připravena podpořit Ukrajinu v otázce vstupu do WTO a také projednat možnost vytvoření zóny volného obchodu.

Julie Pilařová

Zdroj: podrobnosti.ua

Lavrov navštívil Ukrajinu

V pondělí 21. února přicestoval do Kyjeva ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov za účelem oficiální návštěvy Ukrajiny. Lavrov je zatím nejvýše postaveným ruským představitelem, který navštívil zemi po vítězství Viktora Juščenka ve třetím kole prezidentských voleb. Rusko více či méně otevřeně podporovalo bývalého premiéra Viktora Janukoviče v jeho neúspěšném úsilí o prezidentský úřad. Avšak nový prezident a jeho administrativa dali několikrát jasně najevo, že budou upřednostňovat vztahy se Západem před vztahy s Moskvou.

Ruský ministr zahraničí se během své cesty sešel s ukrajinským prezidentem V. Juščenkem, předsedou parlamentu Volodymyrem Lytvynem, premiérkou Julii Tymošenkovou a ministrem zahraničí Borysem Tarasjukem. Podle Juščenka Ukrajina vnímá Rusko jako svého strategického partnera, avšak vztahy obou zemí a vztahy s bývalými postsovětskými republikami by neměly bránit Ukrajině na její cestě do Evropské unie. “Rusko je pro Ukrajinu věčným strategickým partnerem. Nechtěl bych komentovat všechny stránky našich bilaterálních vztahů. Pokud jsme přátelé, měli bychom na některé kapitoly z našich společných dějin zapomenout,” vzkázal Juščenko Lavrovovi.

„ Musíme rozvinout strategické partnerství na základě dohod uzavřených mezi našimi prezidenty,“ prohlásil Lavrov na oplátku. Ministr tak nepřímo poukázal na dohodu z roku 2003, která si klade za cíl vytvořit jednotný ekonomický prostor zahrnující Rusko, Ukrajinu, Bělorusko a Kazachstán. Ukrajinští představitelé však k takovéto myšlence zaujímají o dost skeptičtější postoj, než tomu bylo zvykem u administrativy prezidenta Kučmy, která přistoupení k dohodě iniciovala. Pravdou ovšem zůstává, že nové vedení země bude muset brát v potaz při formulování své zahraničněpolitické orientace současnou vysokou úroveň provázanosti ruské a ukrajinské ekonomiky.

Ve vztahu k ruskému černomořskému loďstvu se obě strany snažily nalézt možné cesty jak zlepšit právní rámec jeho působení z ukrajinského Krymu. Stranou jednání nezůstalo ani sporné uzemí Karelské šíje a na pořad jednání se dostala i otázka řešení současné situace v Podněsteří. Obě strany také opatrně hovoří o možné cestě Putina na Ukrajinu. Jak ruští tak i ukrajinští představitelé se však zatím zdráhají uvést jakékoliv další informace.

Jakub Kulhánek

Zdroj: Interfax, RFE/RL, Russia Journal, Ruské ministerstvo zahraničí

Zmena pravidiel pre vycestovanie a pricestovanie do Ruska

V súčasnosti (22. 2. 2005) je na programe Štátnej dumy zákon upravujúci podmienky na pricestovanie a vycestovania z Ruskej Federácie. Vo svojej terajšej podobe návrh zákona vyvolal obavy hlavne z dôvodov nejasných formulácií ktoré obsahuje.

Napríklad umožňuje odopretie vstupu osobám, ktoré nerešpektovali Rusko, jeho orgány, alebo všeobecne uznávané hodnoty Ruskej federácie. Zákon v tejto podobe sa môže stať nástrojom ako obmedzovať činnosť napríklad novinárov alebo pracovníkov neziskových organizácií.

Medzi ďalšie sporné body zákona patrí zákaz pricestovania pre drogovo závislých. Avšak nie je definované aký mechanizmus má túto skutočnosť dokázať alebo vyvrátiť.

V druhom – Marcovom – prerokovávaní majú byť nejasné body preformulované a zákon má ďalej obsahovať body ktoré by predpisovali. zákaz vstupu pre osoby usilujúce o zvrhnutie ústavného poriadku, sú príslušníkmi teroristických organizácií, prípadne ich podporujú.

Boris Kaliský

Zdroj: aktuell.ru

Kaliningrad usiluje o změnu statusu

V Kaliningradské oblasti začíná veřejná kampaň za přehodnocení statusu tohoto regionu. Za tímto účelem bylo z iniciativy předsedy nedávno zakázané Baltské republikánské strany a nynějšího prezidenta kaliningradského Svazu podnikatelů Sergeje Paska založeno nové Kaliningradské společenské hnutí „Republika“. Jeho cílem je získat pro Kaliningradskou oblast mezinárodní status umožňující samostatné vztahy s EU při zachování přidruženého členství v Ruské Federaci.

Nové hnutí by mělo být financováno komerčními subjekty, které, jak Pasko prohlásil, sdílí jeho názory. Jedním ze sponzorů je poslanec oblastní Dumy a majitel proslulé kaliningradské kavárny Soljanka Vitautas Lopata, který zdůraznil, že nové hnutí rozhodně nebude usilovat o odtržení oblasti od Ruska. Místo toho se budou členové hnutí pomocí přejmenování teritoria na republiku snažit domoci se stejných práv, jaké centrum federace ponechává Tatarstánu.

Salomon Ginzburg, poslanec Kaliningradské oblastní Dumy, však považuje založení nového hnutí pouze za pokus Paska znovu oživit zakázanou Baltskou republikánskou stranu a ideu Kaliningradské republiky vidí jako utopistickou ba dokonce škodlivou. Paskovi spolustraníci budou v očích moskevské politické byrokracie separatisté a, dle jeho slov, čím více se tato idea bude v regionu šířit, tím silněji bude Moskva utahovat kohoutky. Podle Ginzburgova názoru je v případě Kaliningradské oblasti nezbytné přijmout spíše mezinárodní rámcovou dohodu mezi Evropskou Unií a Ruskem. Ta by pak měla větší pravomoc než změna povahy statusu tohoto nejzápadnějšího regionu Ruska.

Jan Dvořák

Zdroj: Gazeta.ru

Kyrgyzstán bude v rámci SNS prohlubovat spolupráci ve vojensko-politické sféře

Upevnění vztahů se zeměmi Společenství nezávislých států ve vojensko-politických a vojensko-technických záležitostech se stává důležitým momentem zahraniční politiky Kyrgyzstánu. Na zasedání zahraničně politického odboru republiky to oznámil ministr zahraničí Askar Ajtmatov. Zdůraznil, že je nutné dále prohlubovat spolupráci s již zmíněných sférách v rámci ODKB (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti). Askar Ajtmatov také upozornil, že Kyrgyzstán bude přikládat větší důležitost účasti v ŠOS (Šanghajská organizace spolupráce), která je současně s ODKB považována za klíčové pilíře národní bezpečnosti Kyrgyzské republiky.

Petr Pojman

Zdroj: Interfax