Text sleduje vývoj lidských práv, přičemž ho dělí na dvě etapy. Předosvíceneckou, které se věnuje od raného antického období, zejména přirozenoprávního, přes středověké lidskoprávní myšlení, až po raný novověk a známou teorii společenské smlouvy. Následně opouští právní pozitivismus a přechází k osvícenecké fázi a její přirozenoprávní revoluci. Rozebírá zejména myšlenky Hobbese, Locka a Rousseaua. Dále se zabývá vývojem po francouzské revoluci, počátky feminismu, ale i válečného práva. Text pak zakončuje velkou proměnou lidských práv v průběhu 20. století, především po 2. světové válce, a současnými lidskoprávními otázkami.
