Vliv energetické krize se podle provedené analýzy založené na mikrosimulačním modelu vzniklém v rámci probíhajícího mezinárodního projektu výrazně lišil s ohledem na výchozí ekonomickou situaci domácností a další sociodemografické faktory. Pro příjmově nejslabší české domácnosti energetická krize přinesla o více než 60 % vyšší dopady (ve smyslu snížení jejich disponibilních příjmů) než pro ty nejbohatší. Zmíněný regresivní charakter lze připsat především dopadům růstu cen elektřiny. Nízkopříjmové domácnosti totiž obecně vynakládají vyšší část svých příjmů právě na nákup elektřiny, který současně tvoří největší část jejich výdajů na nákup energií a paliv.

Dopady energetické krize v roce 2022 na blahobyt českých domácností v jednotlivých příjmových decilech

Z pohledu věkové struktury byli senioři a seniorky v průměru zasaženi více než lidé v ekonomicky produktivním věku. Jedním z důvodů jsou s věkem se měnící požadavky na zajištění tepelného komfortu, respektive preference vyšší interiérové teploty u starších osob. Tyto dopady navíc rostou se snižujícím se příjmovým decilem, viz spojnice trendů v grafu níže.

Porovnání dopadů energetické krize na dospělé a seniory a seniorky v jednotlivých příjmových decilech

Z pohledu hustoty zalidnění byly venkovské domácnosti více zasaženy růstem cen energie a paliv než domácnosti městské. V průměru byly výdaje venkovských domácností vlivem energetické krize vyšší přibližně o 25 % v porovnání s domácnostmi ve městech. Spotřeba energie ve venkovských oblastech s nižší hustotou zalidnění bývá obecně vyšší než v hustě zalidněném urbanizovaném prostředí. Venkovské bydlení se totiž obvykle vyznačuje větší podlahovou plochou než mají srovnatelné domácnosti ve městech. Tepelné ztráty jsou v městské zástavbě často nižší díky společným stěnám se sousedními vytápěnými byty.

Větší obytné prostory venkovských domácností znamenají také větší množství elektrických spotřebičů (včetně svítidel), což se zase promítá na vyšší spotřebě elektřiny. V oblasti dopravy je spotřeba pohonných hmot nepřímo úměrná hustotě zalidnění. Tato skutečnost je dána vyšší efektivitou a lepší dostupností veřejné dopravy v urbanizovaných oblastech. Na venkově proto mají obyvatelé tendenci využívat častěji osobní automobilové dopravy. Venkovské oblasti mají také vyšší podíl domácností, které vlastní více než jeden automobil.

Porovnání dopadů energetické krize na obyvatele v řídce a hustě zalidněných oblastech v jednotlivých příjmových decilech

V rámci modelování provedena také citlivostní analýza za účelem získání přehledu o účinnosti vybraných opatření, resp. jejich dopadu na české domácnosti. Zastropování cen energií, které je současně nejnákladnějším opatřením směřovaným proti dopadům energetické krize, bohužel spadá mimo časový rámec modelování (rok 2022). Pro úsporný tarif zase chybí relevantní data, která by umožnila jeho vyhodnocení. Ve výsledku analýza zahrnuje pouze dopady snížení spotřební daně z pohonných hmot. Z analýzy vyplývá, že snížení daně z pohonných hmot mělo z pohledu ochrany domácností před dopady krize pouze velmi omezený efekt. Z tohoto opatření měly současně užitek hlavně domácnosti s vyššími příjmy. 

Přínos snížení spotřební daně z pohonných hmot na blahobyt českých domácností v jednotlivých příjmových decilech

Žádoucí regresivní charakter by namísto zmíněného plošného opatření mohla zajistit naopak přímá podpora nízkopříjmových domácností. Ta je ovšem v praxi limitovaná mimo jiné omezenou institucionální kapacitou státu, obtížným stanovením podmínek takové pomoci a dalšími faktory. Roli hraje také časový horizont. Účinná pomoc musí být rychlá, což ale opět naráží na schopnost českého státu takovou pomoc zprocesovat. Stát by měl v každém případě důkladně vyhodnocovat dopady chystaných opatření na odlišné skupiny obyvatel, respektive zohledňovat sociální, genderovou, věkovou nebo prostorovou strukturu společnosti.

Celou studii mapující dopady energetické krize na české domácnosti v průběhu roku 2022 naleznete zde.