· Ukrajina: Viktor Juščenko nepřijede na oslavy Dne vítězství do Moskvy

· Rusko: Moskva a Astana posilují spolupráci, Rusko a Bělorusko připravují prezidentské setkání

· Kavkaz: Jižní Osetie odmítá návrhy Tbilisi ohledně autonomního statutu území, FBI potvrdila, že se Zurab Žvanija otrávil plynem, Ropovod Baku-Ceyhan před dokončením

Viktor Juščenko nepřijede na oslavy Dne vítězství do Moskvy

Ukrajinský prezident nepřijede na oslavy 60. výročí ukončení 2. světové války do Moskvy. Oznámil, že hodlá slavit tento svátek na Ukrajině. Podle slov prezidenta by nebylo vhodné, aby se v Kyjevě sešli veteráni za nepřítomnosti hlavy státu. Předtím Juščenko tvrdil, že 9. května na pár hodin odletí do Moskvy na oficiální návštěvu. Nyní se hodlá zúčastnit „smíření“ mezi příslušníky bývalé sovětské armády a ukrajinských povstaleckých vojsk. Prezident vidí pokrok ve vyřešení tohoto dialogu. Je důležité připomenout, že několik zahraničních politiků již odmítlo svoji účast na oslavách. Mezi nimi jsou: premiér Japonska Koizumi, prezident Litvy Valdas Adamkus, prezident Estonska Arnold Rütel. Překvapující je rozhodnutí prezidentky Lotyšska Vairy Vike-Freibergové, která zatím potvrdila svou účast. Svou účast také potvrdili prezident Spojených států George Bush, premiér Velké Británie Tony Blair, kancléř SRN Gerhard Schröder a také generální tajemník OSN Kofi Annan.

Julie Pilařová

Zdroj: www.rbc.ru

Moskva a Astana posilují spolupráci

Rusko usiluje o posílení spolupráce s Kazachstánem ve snaze i nadále si udržet svůj vliv v postsovětském prostoru. Poté, co nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko deklaroval svoji prozápadní politiku a odhodlání se plně integrovat do euroatlantických struktur, se tak Moskva musí začít poohlížet po novém spojenci. Kazachstán se tak poté, co tuto pozici opustila Ukrajina, stává podle mnohých pro Rusko v postsovětském prostoru partnerem číslo jedna.

Snaha Moskvy o vybudování Jednotného ekonomického prostoru, kam měly vedle Ruska patřit Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán se zřejmě po odchodu Ukrajiny zredukuje jen na ekonomické integrační uskupení mezi Kazachstánem, Běloruskem a Ruskem. V této souvislosti je nutné zmínit uzavření dvou dohod mezi Ruskem a Kazachstánem, které nedávno ratifikoval ruský parlament a podepsal prezident Putin. První dohoda týkající se bezpečnostní spolupráce, doposud určované smlouvou z roku 1994, umožňuje užší vojenskou spolupráci mezi oběma zeměmi. Druhá dohoda rozšiřuje ekonomické spolupráce, a to konkrétně v oblasti těžby nerostných surovin. Umožnila ji dohoda z poloviny tohoto března mezi ruským ropným gigantem Lukoil a kazašskou společností KzMuniGAz. Moskvu a Astanu spojuje kromě jiného strach z fenoménu, který gruzínský prezident Michail Saakašvili nazval třetí vlnou osvobození. Do něj zahrnul revoluce v Gruzii, na Ukrajině a nedávnou revoluci v Kyrgyzstánu . Proto se režim kazašského prezidenta Nazarbajeva snaží zabezpečit proti případné revoluci jak na domácí politické scéně, tak některými zahraničněpolitickými kroky, mezi něž se řadí posilování spolupráce s Moskvou. Analytik Igor Torbakov uvedl pro internetový server eurasia.org.ru, že z dlouhodobějšího hlediska by užší spolupráce s Moskvou mohla také Astaně umožnit vyvažovat rostoucí vliv Číny v oblasti.

Jakub Kulhánek

Zdroje: eurasia.org.ru, Eurasia Security Watch No. 77

Rusko a Bělorusko připravují prezidentské setkání

Ministři zahraničí Ruska a Běloruska, Sergej Lavrov a Sergej Martynov diskutovali o programu setkání prezidentů těchto zemí, Vladimíra Putina a Alexandra Lukašenka, naplánovaného na duben 2005 v Soči.

Lavrov zdůraznil, že cílem setkání je především projednání humanitárních otázek. Podtrhl, že Rusko a Bělorusko postupně usilují o konečné zavedení rovných práv občanů těchto dvou zemí.

Jan Dvořák

Zdroj: russiajournal.com

Jižní Osetie odmítá návrhy Tbilisi ohledně autonomního statutu území

Boris Čočijev, ministr pro zvláštní otázky separatistické republiky Jižní Osetie, odmítl 29. března návrh mírového řešení gruzínsko-jihoosetského konfliktu, vzešlý ze strany Tbilisi. Tento návrh, který přímo navazoval na proslov prezidenta Saakašviliho před parlamentním shromážděním Rady Evropy 26. ledna 2005, předpokládá vytvoření široké autonomie pro Jižní Osetii v rámci gruzínského státu. Agentura RIA Novosti citovala Čočijevova slova: „Návrhy Tbilisi na vytvoření autonomního statutu Jižní Osetie v rámci Gruzie nemůžeme přijmout, protože Jižní Osetie se cítí být nezávislým státem.“

Spory Gruzie s Jižní Osetií sahají hluboko do dějin dvacátého století. Když Gruzie v roce 1918 vyhlásila nezávislost na Rusku, Osetinci se postavili na stranu Ruska a účastnili se i vojenského zásahu proti Gruzínům. V roce 1922 Osetinci prohlásili současné území Jižní Osetie za autonomii, ta však nikdy nebyla uznána Gruziíí, pouze Ruskem. Podobně se zachovali Osetinci v roce 1990, kdy dokonce vyhlásili ustavení republiky s hlavním městem Cchinvali. Gruzínský parlament po rozpadu SSSR rozložil části Jižní Osetie do různých regionů, takže Jižní Osetii dnes na žádné administrativní mapě Gruzie nenajdeme. Rusko však nadále podporovalo a podporuje snahy Osetinců o samostatnost.

FBI potvrdila, že se Zurab Žvanija otrávil plynem

Experti FBI, kteří se podíleli na vyšetřování okolností smrti gruzínského premiéra Zuraba Žvaniji, jež byl nalezen mrtev spolu s dalším gruzínským politikem Raulem Usupovem 3. února tohoto roku, v podstatě potvrdili předchozí zjištění gruzínských vyšetřovacích orgánů. Bryan Paarman, atašé amerického velvyslanectví v Tbilisi, který je zároveň vedoucím představitelem kanceláře FBI v gruzínském hlavním městě, na společné tiskové konferenci s gruzínským nejvyšším státním zástupcem Giorgim Janašiou oznámil, že důvodem premiérovy smrti bylo špatně nainstalované topení a následná otrava unikajícím plynem. Gruzínským nástupcem na postu premiéra se stal krátce po Žvanijově smrti Zurab Noghaideli.

Terezie Holmerová

Zdroj: Civil Georgia, BBC, RIA Novosti, Eurasia Express

Ropovod Baku-Ceyhan před dokončením

Výstavba ropovodu Baku-Ceyhan probíhá svižným tempem a v únoru tohoto roku bylo dokončeno již 93% trasy včetně všech technických zařízení. Během výstavby bylo nutno překonat 46 říčních toků, poslední z nich, které vyžadují stavebně náročné úpravy, však ještě zbývají. V gruzínském přístavu Poti byl vyložen poslední potrubní díl, dokončení ropovodu, který umožní Ázerbajdžánu během 3 let více než zdvojnásobit svou produkci ropy, se očekává v plánovaném termínu roku 2005.

Filip Černý

zdroj: bisnis.doc.gov