Na první pohled šlo při porcování evropského medvěda v noci z čtvrtka na pátek o malé peníze – jen asi o setinu evropského hrubého národního důchodu. I tak se jedná o obrovskou sumu, kvůli které se vede už druhým rokem těžká diplomatická bitva. Někteří namítají, že dostaneme málo, jiní, že peníze nepůjdou, kam je třeba. Kolem jednání se objevuje řada mýtů. Jisté ale je, že Česko z tohoto střetu vzejde jako jeden z vítězů.

Získáváme, ale nevíme to

Evropský rozpočet směřuje na společné priority Evropské unie. Zatímco výdaje na zdravotnictví nebo důchody jsou plně starostí jednotlivých států, v zemědělství nebo regionální politice hrají prim evropské prostředky. Evropské země se pak dělí na ty, které do rozpočtu ve výsledku spíše přispívají, a na státy, jež při pohledu na prostý účet získávají. Česká republika se už 16 let řadí mezi čisté příjemce a bude tomu tak i v dalším období trvajícím do roku 2027 – ať už přerušená jednání nakonec dopadnou jakkoliv. Tuto základní informaci mimochodem podle průzkumu STEM nezná neuvěřitelných 93 % české populace.

Peníze vždy cílí na společné priority. Při pohledu na ně by Česko mělo být spokojené. Návrh rozpočtu například zdůrazňuje dopravní infrastrukturu, péči o krajinu či podporu malých zemědělců. Stále více myslí i na nová témata jako je ochrana hranic či podpora špičkového výzkumu. To jsou oblasti, do kterých by podle nedávného průzkumu poslal evropské prostředky i česká veřejnost. Na prvním místě se u Čechů a Češek umístila infrastruktura, po ní následovalo životní prostředí, věda a výzkum, zemědělství a sociální služby. Přes 70 % veřejnosti podporuje investici společných peněz do evropské pohraniční stráže. Přání veřejnosti se tak nejspíše splní.

Pro plnou verzi textu klikněte níže.