„Aby nastavený směr zelené tranzice EU pokračoval i po roce 2024, bude naprosto zásadní jeho přijetí občany. K tomu je ale potřeba i zapojení politiků, kteří by měli pomáhat vysvětlovat základní fakta o změně klimatu a o příležitostech i výzvách, které Česku a EU přináší,” říká Vendula Kazlauskas, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Data pochází z třetího vydání Barometr Zelené dohody pro Evropu, který zpracoval bruselský Institut pro evropskou politiku životního prostředí (IEEP). Za Českou republiku na něm spolupracovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Výzkum shromažďuje postoje více než 600 evropských odborníků na udržitelný rozvoj. Letošní vydání Barometru se zaměřilo na posouzení odolnosti klimatické politiky v případě změn na politické scéně v členských státech po volbách do Evropského parlamentu. Průzkum se soustředil na řadu klíčových politických otázek hodnotících různé oblasti politiky a implementaci Zelené dohody pro Evropu.

Celkově jsou evropští odborníci ohledně budoucnosti Zelené dohody pro Evropu optimističtí. Celkem 61 % z nich uvedlo, že klimatická agenda zůstane klíčovým tématem i po evropských volbách. Až 73 % respondentů ale vidí nedostatečný závazek vlád členských států jako nejobtížnější překážku pro naplnění evropských klimatických ambicí. Více než polovina (56 %) dotázaných odborníků vnímá, že instituce Evropské unie tyto ambice promění v legislativu a dokáží dosáhnout jejího schválení (viz. graf 1).

Současná vláda v průběhu českého předsednictví dosáhla pokroku v několika návrzích z balíčku „Fit for 55”. Přijala i řadu mimořádných opatření k řešení energetické krize. Příkladem je mimořádná daň pro energetické společnosti. Čeští odborníci jsou ale celkově k české politické reprezentaci pesimističtí. Pouze jeden odborník uvedl, že je ohledně příštích celostátních voleb a jejich vlivu na politiky Zelené dohody optimistický. 

„Barometr ale odhalil, že dvě třetiny českých expertů (67 %) očekávají, že se národní vláda zaváže k pokračování agendy evropské Zelené dohody,” doplňuje Kazlauskas (viz. graf 2). Nezbytné je podle odborníků, aby byla zelená transformace sociálně spravedlivá. Jako jednu ze dvou oblastí, na které by se měla EU zaměřit pro zvýšení podpory zelené transformace, vybralo sociální aspekt Zelené dohody 71 % českých respondentů. „To je výrazně více než v dalších zemích EU. Zvláště pro Českou republiku jako průmyslovou zemi je zajištění sociálně spravedlivé tranzice klíčové,” říká Kazlauskas.

Z průzkumu od analytického ústavu STEM víme, že s názory expertů se částečně shodují i názory veřejnosti. „Česká veřejnost je v oblasti Zelné dohody pro Evropu v první řadě málo informovaná. Zároveň u ní panuje strach z rychlosti, s kterou se zelená politika v Česku přijímá. Kombinace nedostatečné informovanosti a mizivé komunikace ze strany vlády dává šanci uspět hlasitým kritikům Zelené dohody pro Evropu,” doplňuje Filip Hanka, ředitel projektu České zájmy v EU. 

Evropský barometr Green Deal zpracovává a zveřejňuje Institute for European Environmental Policy (IEEP) spolu s poskytovatelem průzkumu, společností Savanta. Celá studie je k dispozici ZDE.