Válka na Ukrajině neznamenala konec klimatických ambicí Evropské unie. Naopak, ukázalo se, že cesta ven z energetické krize – ať už jsou to úspory energií, nebo větší rozvoj obnovitelných zdrojů – je zároveň zásadní i pro boj s klimatickou změnou. Česká republika je první stát, který se svého předsednictví ujal po začátku války, během níž Rusko využívá dodávky fosilních surovin jako zbraň proti Ukrajině i státům EU. Energetická bezpečnost tak byla jednou z našich hlavních priorit i výrazných úspěchů. Český diplomatický sbor se silně zapsal i do vyjednávání společného postupu sedmadvaceti unijních států ke snižování evropských emisí skleníkových plynů. 

Přinášíme přehled hlavních úspěchů českého předsednictví v této oblasti. O co byly méně viditelné v médiích a ve veřejném prostoru, o to byly důležitější pro dosažení cíle EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální a zbavit se co nejdříve závislosti na dovozu ruského plynu a ropy. 

• „Energetické předsednictví“: 5 mimořádných Rad pro energetiku

Česká republika se předsednictví Rady EU ujala v bezprecedentní a mimořádně obtížné probíhající energetické krizi. Její zvládání (a energetika obecně) se stalo jedním z hlavních témat a úspěchů českého předsednictví, které je vysoce hodnoceno jak odbornou veřejností, tak evropskými zástupci obou konců politického spektra.

Na samém konci českého předsednictví se po dlouhém jednání podařilo finalizovat také dohodu o celoevropském zastropování velkoobchodních cen importovaného zemního plynu. To by mělo začít platit od poloviny února, přičemž jde o jakousi záchrannou brzdu, chránící státy EU před podobnými výkyvy cen, jaké se odehrávaly v průběhu letošního léta.

Dosažení shody na návrzích, jak snížit v celé Unii vysoké ceny energií, nebylo kvůli výrazně odlišným pozicím sedmadvacítky členských států jednoduché. Přesto se během českého předsednictví podařilo přijmout řadu klíčových nástrojů pro omezení prudkých výkyvů cen energie na burze, zastropování nadměrných zisků pro výrobce elektřiny, realizaci společných nákupů zemního plynu nebo solidaritu v případě jeho fyzického nedostatku.

„Právě shoda na mechanismu solidarity v případě nedostatku zemního plynu je zásadní jak pro fungování evropské ekonomiky jako celku, tak i pro státy jako je Česká republika. Jako země bez přístupu k moři jsme totiž v případě problémů závislí na tom, nakolik se na základě tohoto mechanismu uskromní okolní státy tak, aby k nám vůbec nějaký plyn doputoval,” zdůraznil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.

• Snižování evropských emisí a ochrana klimatu: 8 dojednaných zákonů z balíčku Fit for 55

I když Česká republika tradičně nepatří mezi země, které jsou nejaktivnější v ochraně klimatu, předsednictví se i přes turbulentní podmínky podařily významné úspěchy při vyjednávání zákonů na snižování evropských emisí skleníkových plynů. Z balíčku návrhů s názvem “Fit for 55”, který má za cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti roku 1990, a současně zajistit spravedlivou transformaci evropského hospodářství, vyjednalo dohodu na téměř desítce hlavních návrhů (revize norem emisí oxidu uhličitého u aut, nařízení o sdílení úsilí, nová pravidla pro využívání půdy a lesnictví, reforma systému obchodování s emisními povolenkami – včetně pravidel pro letecký sektor, mechanismus tzv. uhlíkového cla, rezerva tržní stability, sociální klimatický fond). Na začátku července se přitom mluvilo o tom, že za úspěch by šlo považovat dojednání jedné či dvou položek. 

Unijní státy zastupované Českou republikou se tak shodly s Evropským parlamentem například na společných pravidlech pro lepší hospodaření s lesy a půdou. Nařízení zlepší i ochranu českých lesů, které také přispívají k boji se změnami klimatu.

„Dobrou zprávou pro český a evropský průmysl je také předběžná dohoda na podobě tzv.  uhlíkového cla, které má zabránit přesouvání emisně náročné výroby do zemí s mírnější regulací tak, aby byla zachována konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pokud tedy bude chtít někdo do EU dovážet zboží, které je kvůli nedodržování emisních standardů levnější než to evropské, bude muset zaplatit clo, které cenu vyrovná. Pomůže to našemu průmyslu i životnímu prostředí, protože výrobci z mimoevropských zemí budou víc motivovaní dodržovat naše ekologické normy,” upozornil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda. 

Krom toho čeští diplomaté a diplomatky také vyjednali dohodu na celé řadě dalších zákonů, například společnou pozici unijních států k návrhu pravidel o energetické účinnosti budov. To bude mít vliv nejen na emise skleníkových plynů, ale současně zvýší i energetickou nezávislost EU. Pomůže také do budoucna lidem snížit účty za energie – provoz budov spotřebuje zhruba 40 % energie v EU. Její finální znění ale bude s Evropským parlamentem dojednávat už příští předsednictví v Radě EU – tedy zástupci Švédska 

• EU mluvila na globálních jednáních českými ústy: 5 zásadních světových konferencí k ochraně životního prostředí

Čeští diplomaté a diplomatky nejednali jen na domácí půdě, ale byli zodpovědní i za zastupování hlasu EU na globálních jednáních o ochraně klimatu. Mezi nejsledovanější patřila 27. konference OSN o změně klimatu (COP27), na níž delegace českého předsednictví bojovala za udržení oteplování planety pod 1,5 °C. Podobně čeští vyjednavači a vyjednavačky reprezentují EU na právě finišující konferenci OSN o biodiverzitě (COP15), jejímž cílem je ochrana druhové rozmanitosti na celém světě. 

Česká republika také navrhla a prosadila celosvětovou rezoluci na ochranu kytovců před plastovým odpadem v oceánech (na 68. zasedání Mezinárodní velrybářské komise) a na světové konferenci v Panamě (COP19) se českému předsednictví podařilo zvýšit ochranu více než 500 ohrožených druhů rostlin a zvířat. Stejně tak se díky práci české delegace znovu nerozjede obchod se slonovinou nebo rohy nosorožců. 

Tím ale česká práce na celosvětové ochraně životního prostředí nekončila – Česko vyjednávalo spolu se Švédskem za celou EU i o nové globální dohodě, která by řešila znečištění plasty na souši i v mořích. Konference v Uruguayi na začátku prosince nastartovala proces k vyjednání dohody, která tak po svém dojednání ponese českou stopu.