Neméně důležitou součástí armádních nákupů je totiž jejich technická kontrola, kterou provádí Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (UROSKSOJ). Pokud začne armáda skutečně nakupovat ve velkém, hrozí buďto akutní selhání tohoto klíčového úřadu, nebo jeho faktické obcházení.

Když ponecháme stranou proces samotného výběru techniky od zadávacích požadavků, které mají na starosti vojáci, a vypracování smluv v gesci ministerstva obrany, leží klíčová technická kontrola naplňování smluv na bedrech právě UROSKSOJ. Ten zabezpečuje konstantní kvalitu dodávek vybrané techniky pro stát a kontroluje, jestli dodávky splňují zadané požadavky. Tedy například jestli první i poslední puška dodaná armádě střílí stejně.

V příštích deseti letech plánuje armáda, v návaznosti na politiky slíbené navýšení obranných výdajů na 1,4 procenta HDP, vynaložit na modernizaci zhruba 150 miliard korun. Pokud tentokrát uvěříme slibům, čekají A ČR například dodávky desítky nových pandurů pro dozbrojení 4. brigády rychlého nasazení, stovky kusů nového pásového vozidla pro kompletní přezbrojení 7. mechanizované brigády, nové vrtulníky, nové protiletadlové systémy nebo nová děla ráže 155 mm.

Už v současné době je však úřad, po dlouhodobém snižování personálu, na hranici své vytíženosti. Relativně specifické znalosti nutné pro efektivní výkon této kontroly navíc nelze na pracovním trhu obstarat ze dne na den. Rýsují se tak dvě možné varianty. Buď dojde ke kolapsu technické kontroly armádních zakázek, nebo se objeví snaha obcházet tento úřad tím, že ministerstvo přestane do kupních smluv začleňovat požadavek technické kontroly tímto úřadem. Teprve na jeho základě totiž úřad koná. Že ani jedno, ani druhé není dobrá zpráva pro obranyschopnost ČR, není třeba zdůrazňovat.