Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se k nám! Do týmu čínských projektů hledáme komunikačního manažera/manažerku.

Válku nechce Arménie ani Ázerbájdžán, v cestě k dohodě jim ale teď stojí vášně, které samy vybičovaly

Tereza Soušková / Ed. 19. 4. 2021
Válku nechce Arménie ani Ázerbájdžán, v cestě k dohodě jim ale teď stojí vášně, které samy vybičovaly
foto SERGEY ISAKHANYAN / UNSPLASH

Střelba mezi Arménci a Ázerbájdžánci trvá již více jak týden. Ani jedna strana válku nechce. V cestě k dohodě jim ale teď stojí vášně, které samy vybičovaly.

Před týdnem se na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem ozvaly výstřely, které záhy přerostly rozměr lokálního ozbrojeného střetu. Do dnešního dne padlo na obou stranách dohromady sedmnáct lidí, kromě jednoho civilisty se jedná o vojáky včetně ázerbájdžánského generála, dělostřelba zasáhla i nevojenské cíle. Obě strany se vzájemně obviňují ze zahájení palby. Situace v obou státech je napjatá i kvůli pandemii covid-19 a dlouhodobé nepřátelství mezi Arménií a Ázerbájdžánem nepřeje vyjednáváním o ukončení palby. Do sporu se už vložily Turecko i Rusko.

Obě země se nacházejí v dlouhodobém válečném stavu kvůli sporu o Náhorní Karabach, který Ázerbájdžán považuje za své území a Arménii za jeho okupanta. Arménie ve sporu vystupuje jako spojenec neuznaného státu Arcach (v roce 2017 se zde konalo referendum, v němž se bezmála 90 procent místních voličů vyslovilo pro tento název), který v Náhorním Karabachu a přilehlém území vyhlásili etničtí Arméni.

Spory mezi oběma bývalými sovětskými republikami se datují od konce 80. let minulého století, kdy po rozpadu SSSR propukla válka, která skončila v roce 1994 vyhlášením příměří, a od té doby se jedná o status Náhorního Karabachu. Na linii mezi Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem dochází k hraničním potyčkám doprovázeným střelbou velmi často.

Střet, který začal v neděli 12. července, se však odehrál na mezinárodně uznané hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem, v arménském regionu Tavuš a ázerbájdžánském Tovuzu, zhruba tři sta kilometrů od Náhorního Karabachu. Spekuluje se, že zde pravděpodobně jedna ze stran podnikla výpad, aby zabrala protivníkovo pozorovatelské stanoviště, které většinou střeží pár vojáků a jichž se podél hranice nachází bezpočet.

To se děje poměrně často, zvláště na linii doteku v Náhorním Karabachu. Obě strany tak každou chvíli posunou hraniční čáru o pár jednotek až desítek metrů na tu nebo druhou stranu. Na oběma stranami uznávané hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem byl ale po několik let v podstatě klid, rušený pouze občasnou přestřelkou odstřelovačů. Ten ale současný konflikt významně narušil.

Více čtěte v původním vydání článku Terezy Souškové pro Deník N.

Původní vydání: Válku nechce Arménie ani Ázerbájdžán, v cestě k dohodě jim ale teď stojí vášně, které samy vybičovaly

Přejít
Tagy
Tagy
Arménie 36
Rusko 1445
Turecko 127
koronavirus 143
mezinárodní bezpečnost 1405
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: