BRUSEL/PRAHA Vítězstvím krajně levicové strany Syriza v řeckých volbách získal ruský prezident Vladimír Putin nového spojence v Evropské unii. Ke střetu premiéra Alexise Tsiprase s Bruselem došlo hned v úterý, tedy pouhý den poté, co složil premiérskou přísahu. Spor se týkal právě Ruska.

Šéf Evropské rady Donald Tusk před zasedáním unijních ministrů zahraničí přišel s prohlášením, které připisuje odpovědnost za nedávný raketový útok na na ukrajinský přístav Mariupol Rusku. Při útoků zahynulo 30 lidí. Dokument také vyzval ministri zahraničí, aby zvážili uvalení dalších sankcí na Rusko. Tsiparasova vláda se však v úterý od prohlášení osmadvacítky distancovala.

Úřad řeckého premiéra tento krok vysvětlil tím, že EU si měla zajistit souhlas Athén před vydáním prohlášení jménem členských států Unie ,,V této souvislosti chceme zdůraznit, že zde není souhlas naší země. Nespokojenost s tím, jak bylo se záležitostí naloženo, byla vyjádřena v telefonickém rozhovoru mezi předsedou vlády a vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci Frederikou Mogheriniovou,“ informovala řecká vláda.

Tuskovy lidé podle EUObserveru kontaktovali zástupce všech členských zemí včetně Řecka a žádné výhrady z Athén však nezazněly. Nejmenovaný bruselský diplomat, ale serveru prozradil, že se Řecko pokoušelo větu obviňující z mariupolského masakru Moskvu, odstranit. Stějně se prý komuniké snažili ,,zjemnit“ i zástupci Rakouska, Maďarska a Slovenska. Paradoxem přitom je, že právě v Mariopolu žije nejpočetnější řecká komunita na Ukrajině a sídlí tu i řecký konzulát.

Řecká ambasáda v Bruselu se snažila celou záležitost vysvětlit jako nedorozumnění způsobené předáváním moci v Aténách. Stejnou výhradu jako Řekové včera vyjádřili i zástupci Kypru. Vládní mluvčí Nicos Christodoulides si stěžoval, že jeho země nedostala šanci prohlášení EU komentovat.

Zatímco v evropských metropolích včera koloval návrh na rozšíření protiruských sankcí, které by mělo vzejít ze čtvrteční schůzky unijních ministrů zahraniční, v řeckém deníku Kathemerini se jeden z vládních činitelů vyjádřil, že Athény mohou sankce vetovat.

Řecko se tak může snažit získat lepší pozici pro vyjednávání o odpisu svých dluhů. Souhlas se sankcemi by podle bruselského zdroje Athény mohly chtít vyměnit za německý souhlas s odepsáním části dluhu. Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel ale včera Řekům vzkázal, že si odepsání části dluhu ,,nedokáže představit“. ,,V prvních dnech a týdnech se Řekové budou snažit hrát v Evropské unii silnou roli a je dost možné , že budou mít opačný postoj, než zbytek Unie. Dluh a sankce spolu sice bezprostředně nesouvisí, obě záležitosti se však mohou vzájemně ovlivňovat,“ připouští Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Proruský postoj řecké vlády není vzhledem předchozým výrokům Tsiprase až takovým překvapením. I proto mluví časopise Foreign Policy o Putinovy jako o ,,velké vítězi řeckých voleb“. Jen pár hodin poté, co složil přísahu, se řecký premiér setkal s ruským velvyslancem v Athénách. Diplomat mu doručil telegram od Putina, který píše, že věří ,,Rusko a Řecko budou pokračovat v rozvíjení své tradiční konstruktivní spolupráce ve všech oblastech“.

Loni v květnu Tsipras navštívil Moskvu, kde se sešel s poslanci i Putinovými lidmi. Na setkání podpořil separatisty organizované referendum o samostatnosti Krymu a protestoval proti sankcím uvaleným na Rusko. O proevropské vládě v Kyjevě prohlásil, že v ní sedí i neonacisté.

Proruské postoje zaujímali i europoslanci Syrizy, kteří například hlasovali proti asociační dohodě EU s Ukrajinou. V médiích se také objevil snímek, na němž nový šéf řecké diplomacie Nikos Kotzias pozuje s Alexandrem Duginem, jedním z hlavních ideologů Putinova režimu a obhájcem územní expanze Ruska.

Autor: Milan Rokos