Pochyb přibylo

Tím, že posunul termín voleb, původně plánovaných na konec příštího roku, si prý chce Saakašvili znovu získat důvěru občanů. „A opozice dostane šanci ukázat, jak je silná,“ dodal prezident. Dal také najevo, že chce vést dialog s „konstruktivními“ opozičními silami. Saakašviliho odpůrci ocenili jeho včerejší krok, ale tvrdí, že zavedl autoritářský styl vlády, porušuje lidská práva a že nedělá dost proti chudobě a nezaměstnanosti.

V posledních dnech na to upozorňovali i v pouličních protestech – do středy, kdy pořádkové síly podle svědků až brutálně rozehnaly mohutnou demonstraci v Tbilisi. Včera tato zkušenost, ale i rozmístění vládních ozbrojenců v centru hlavního města a deštivé počasí odradily Saakašviliho kritiky od nových protestů.

Po vyhlášení výjimečného stavu mají být do pondělí uzavřeny školy, z elektronických médií smí vysílat zpravodajství pouze veřejnoprávní televize, z nabídky kabelových stanic zmizely kanály BBC, Euronews a CNN. Na demonstracích byli většinou lidé z vesnic, jež ne vždy promyšlené a citlivé kroky vlády postihují nejvíc. Přijeli podpořit požadavek opozice, aby Saakašvili rezignoval a uspíšil parlamentní volby.

Při středečních srážkách bylo zraněno na pět set lidí a také mezi Saakašviliho stoupenci se ozývají výhrady. „Podporuji prezidentovy reformy. Opozice svolala lidi jen proto, aby se dostala k moci. Bylo nutné tomu zabránit, ale ne takovýmto způsobem,“ soudí například třicetiletá úřednice Natela.

Nezvykle důrazné vyjádření přišlo včera i z Bruselu. Ke znepokojení Evropské unie se připojila aliance NATO, do níž chce Saakašvili zemi dovést. „Zavedení výjimečného stavu a umlčování médií není v souladu s euroatlantickými hodnotami,“ upozornil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Růže s trny

Saakašvili včera slíbil, že výjimečný stav odvolá v nejbližších dnech. A hájí se tím, že zásah policie „zachránil gruzínskou demokracii.“ Tu se prý snaží podkopat Rusové, kteří podle Tbilisi financují a řídí gruzínskou opozici. I ve snaze zmocnit se odtrženeckých regionů Gruzie – Jižní Osetie a Abcházie.

Moskva označuje tato tvrzení za absurdní a včera vyhostila tři pracovníky gruzínského velvyslanectví v reakci na podobný středeční krok Tbilisi. Rusko jistě nemá zájem na demokratické a prozápadní orientaci Gruzie a jeho zvláštní služby nepochybně v tomto směru v zemi působí. Málokdo ale věří, že by dokázaly vyvolat masové protesty proti Saakašvilimu.

Gruzie prochází složitým obdobím ekonomické a politické transformace, zahájené takzvanou „revolucí růží“, jež v roce 2003 vynesla Saakašviliho k moci. Země je vystavena překotné modernizaci velice tradiční a konzervativní společnosti, která se za sovětských dob bránila před snahami o rusifikaci právě lpěním na tradicích. Poslední léta přinesla řadu pozitiv – obnovily se policejní složky, byla opravena řada silnic, zlepšilo se zásobování energiemi a spotřebitelským zbožím. Jenže zároveň rostly ceny a Gruzínce rozladila mimo jiné i podivná privatizace a zkorumpovanost úředníků.