Japonská ekonomika se potýká s řadou problémů: dvacet let bojuje s deflací a stagnací, obyvatelstvo stárne a po katastrofě jaderné elektrárny ve Fukušimě musí země dovážet více fosilních paliv, což při oslabení jenu vyvolalo nepříjemný propad v obchodní bilanci, kdy dovoz převýšil export.

Japonsko přesto zůstává formálně třetí největší světovou ekonomikou (za USA a Čínou) a také při přepočtu HDP na paritu kupní síly je na solidním čtvrtém místě. I proto je stále velmi zajímavým partnerem pro světový byznys a není divu, že v Tokiu si delegace z Washingtonu a Bruselu obrazně řečeno podávají dveře. Zejména teď, kdy se vyjednává o Transpacifickém obchodním partnerství (TPP).

Evropská unie v polovině září absolvovala s Japonskem už dvanácté kolo rozhovorů a japonský premiér Šinzó Abe opakovaně říká, že jeho cílem je dokončit jednání o ekonomickém partnerství s Evropou do konce tohoto roku.

Nicméně v samotné EU se téměř výhradně debatuje o jiné dohodě – TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) s USA. Rychlé dojednání dohody s Japonskem by přitom mohlo Evropské unii vylepšit pozici pro jednání s ostatními hráči světového obchodu, včetně USA.

Pokračování článku si můžete přečíst v Respektu číslo 41/2015.