1. Za obchodem do Amerik

Lídři Evropské unie v uplynulých dvou dnech jednali v Bruselu se zástupci zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC). Dnes se ještě v hlavním městě EU schází summit EU-Mexiko. Obě schůzky mají co do činění s obchodní politikou.

Pro region CELAC je EU hlavním zahraničním investorem a druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. V obchodních vztazích by ale chtěla Unie pokročit.

Znovu rozběhnout chce jednání o obchodní dohodě se zeměmi sdružení Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), které se táhne řadu let.

S Mexikem EU dohodu o volném obchodu má, obě strany by ale chtěly dojednat novou verzi. Jednání by mohla začít ještě letos.

„Naše stávající dohoda se musí přizpůsobit nové realitě. Proto bychom chtěli připravit modernější dokument, který bychom mohli porovnávat s naší dohodou s Kanadou a projednávanou dohodou se Spojenými státy,“ prohlásila v květnu po setkání s mexickým ministrem hospodářství Ildefonsem Guajardem Villarrealem evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

2. TTIP – velký potenciál, velké obavy

Právě dohoda se Spojenými státy (Transatlantické obchodní a investiční partnerství – TTIP) budí v současné době největší pozornost. Pokud ji USA a EU dojednají, vznikne největší zóna volného obchodu na světě, která by pokrývala téměř polovinu globálního HDP.

Pro obě strany by partnerství znamenalo nárůst HDP v řádu desítek miliard eur. Zároveň ale dohodu provází řada obav. Týkají se například udržení vysokých standardů ochrany životního prostředí a zdraví nebo nastavení arbitrážních pravidel (doložka o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem – ISDS).

O TTIP vyjednává Evropská komise pověřená členskými zeměmi. Své slovo k ní má ovšem i Evropský parlament, který bude schvalovat její finální podobu.

Europoslanci měli ve středu hlasovat o zprávě k dosavadnímu stavu vyjednávání. Předseda Parlamentu Martin Schulz (S&D) ale hlasování na poslední chvíli odložil. Zrušena nakonec byla i plánovaná rozprava na plénu.

Ačkoliv výbor pro mezinárodní obchod (INTA) zprávu i vyjednávání o TTIP podpořil, celé plénum by podle očekávání shodu nenašlo. Kamenem úrazu se stala právě otázka ISDS. Frakce socialistů totiž požadovala, aby TTIP s mechanismem investorských arbitráží vůbec nepočítal.

Ke zprávě se sešlo více než 200 pozměňovacích návrhů, což podle parlamentních pravidel umožnilo poslat dokument zpátky do výboru. Ten se v Bruselu schází už na začátku příštího týdne.

3. Pohled na východ

EU však se svou obchodní politikou nemíří jen za Atlantik. Obchodní vztahy hrají výraznou roli třeba ve vztazích se zeměmi Východní partnerství. Obchodní dohody už EU podepsala s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem.

Velkou pozornost Unie upíná na Asii, kde odborníci očekávají v příštích desetiletích nejvýraznější ekonomický růst.

Už od roku 2011 má EU dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou. Díky ní podle nedávného hodnocení vzrostl evropský vývoz zboží do východoasijského státu o 35 %. Na celních poplatcích prý přitom unijní firmy ušetřily za poslední rok 1,6 miliardy eur.

„Dokazuje to, že evropské firmy i spotřebitelé mohou z čilejšího mezinárodního obchodu profitovat. EU je největším světovým vývozcem i dovozcem,“ připomněla při této příležitosti komisařka Malmströmová.

Od roku 2013 také EU jedná o obchodní dohodě s Japonskem. Vyjednavačům se však nedaří dotáhnout ji do konce – například kvůli otázce veřejných zakázek – a obchod mezi oběma zeměmi zatím spíše uvadá.

Do finále se ovšem blíží jednání s Vietnamem, kterému věnují pozornost i české firmy.

„Východní Asie je pro nás prioritní oblastí a Vietnam je klíčem k této oblasti,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák u příležitosti květnového Česko-vietnamského obchodního, investičního a turistického fóra.

„Obrat vzájemného obchodu rok od roku roste, bilance je však stále ve prospěch vietnamské strany, což bychom rádi změnili,“ dodal.

„Tato smlouva by nám otevřela sektor veřejných zakázek nebo pomohla řešit otázku duševního vlastnictví. Vietnamský trh je také zatížen vysokými cly, takže hlavně v oblasti strojírenství a dopravy by nám jejich odbourání pomohlo,“ řekl EurActivu také místopředseda europoslaneckého výboru INTA Jan Zahradil (ODS, ECR), který za dohodu s Vietnamem odpovídá jako parlamentní zpravodaj.

4. Nová strategie do nového prostředí

S obchodními dohodami rozjednanými na všech stranách Unie doufá, že se jí podaří konečně překonat dozvuky ekonomické krize.

„Jeden ze šesti zaměstnaných lidí v České republice má dnes práci právě díky vývozům z EU. A každá další miliarda, kterou z EU vyexportujeme, představuje pro Unii asi 14.000 nových pracovních míst,“ uvedla Malmströmová během nedávné návštěvy v Praze.

Komise se na podzim chystá přijít s novou strategií, podle které se má evropská obchodní a investiční politika řídit v příštích pěti letech.

Mezi odbornou veřejností přitom panuje přesvědčení, že svět vstoupil do nové éry světového obchodu. Jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) se totiž dostala do mrtvého bodu kvůli rozdílným představám jednotlivých hráčů.

„Některé země by si například přály liberalizaci obchodu se zemědělskými výrobky. Tomu se ale brání třeba Evropská unie. Ta si nastavila vysoké standardy, které její trh do jisté míry brání před exportem z jiných částí světa. Zároveň se evropské zemědělství vyznačuje vysokými dotacemi,“ uvádí příklad analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

„EU by se naopak zamlouvala další liberalizace finančních trhů nebo obchodu se službami, čemuž se zase brání některé jiné státy,“ dodal v rozhovoru s EurActivem.

5. Smlouvy nového věku

Obchodní jednání se tak namísto globální scény rozběhla na bilaterální a regionální úrovni. Zároveň mají nově dojednávané smlouvy jiný charakter než starší dokumenty. Hlouběji se zabývají veřejnými zakázkami nebo otázkou investic. A dotýkají se také regulace.

„Dříve šlo zejména o tarifní bariéry, zatímco dnes se setkáváme především s netarifními překážkami obchodu v podobě regulací, které mají takzvaně chránit spotřebitele,“ vysvětluje europoslanec Zahradil.

Jednání jsou tak podle něj mnohem citlivější a vyvolávají odpor některých zájmových skupin. „Vášně a kampaně v řadě členských států EU ohledně TTIP jsou ukázkovým příkladem. Jádrem této dohody totiž není prostá matematika celních bariér, ale právě regulatorní spolupráce,“ říká.

Odborníci čekají, že během příštích desetiletí vznikne mezi státy světa nová spleť obchodních vztahů. „Někteří to přirovnávají k ‚míse špaget‘,“ přibližuje Kruliš.

V budoucnu by pak na základě těchto vztahů mohla vzniknout nová multilaterální úmluva. „Některé smlouvy už s tímto přesahem předem počítají,“ říká analytik. Dohody s Kanadou nebo Spojenými státy tak například mohou zajistit, že jejich regulatorní úřady budou s těmi evropskými vytvářet v mezinárodních organizacích společné postoje.

Autor: Adéla Denková