To je však jen zdání, ve skutečnosti je hrozba opakování dalšího rusko-ukrajinského energetického sporu v blízké době velmi pravděpodobná. A čím blíže bude Ukrajina prezidentským volbám, tím více bude riziko přerušení dodávek zemního plynu do zemí Evropy reálné.

Politická hra

Podobně jako v předešlých případech i tentokrát byly důvodem kremelského varování před případným uzavřením kohoutků s plynem problémy s úhradou říjnových dodávek plynu. Ruskému kolosu Gazprom dlužil ukrajinský plynárenský koncern Naftogaz. Na základě smluv, podepsaných mezi oběma stranami, má Naftogaz povinnost vždy k sedmému dni měsíce zaplatit Gazpromu za plyn 500 milionů dolarů. Podle premiérky Julije Tymošenkové platbu za ruský plyn komplikoval prezident Viktor Juščenko, který bránil normální spolupráci mezi vládami, a také Národní banka, v jejímž držení se nacházejí potřebné rezervy.

To jasně dokazuje, že v tomto případě se jednalo čistě o politickou hru. Ačkoliv se Naftogaz dlouhodobě potýká s insolvencí a platby jeho koncových spotřebitelů na účty za dodávky plynu nestačí, ukrajinská vláda zatím nepodnikla žádný krok ke zlepšení situace. Přitom reforma ukrajinského energetického sektoru a jeho větší transparentnost byla jednou z podmínek pro získání úvěru od Mezinárodního měnového fondu a EU.

Chudý Gazprom

Důvodem, proč Julija Tymošenková zatím odložila zdražení plynu domácnostem a firmám, čímž by se alespoň částečně stabilizovala situace Naftogazu, jsou blížící se lednové prezidentské volby, ve kterých premiérka vede politickou kampaň proti prezidentovi Juščenkovi a má dobrou šanci stát se novou prezidentkou. Zvýšení cen zemního plynu vládou by pak veřejnost mohla vnímat velmi negativně a Tymošenkové by hrozila ztráta hlasů.

Rusko se může odhodlat přerušit dodávky zemního plynu na Ukrajinu ze dvou důvodů: jednak státem ovládaný energetický gigant Gazprom má v důsledku globální ekonomické krize finanční potíže, a proto se pokouší z Kyjeva dostat více peněz za dodávky zemního plynu a Kreml tlačí na Evropskou unii, aby Kyjevu poskytla na zaplacení ruského plynu půjčku. A jednak se Kreml netají svým zájmem zbavit se stávajícího ukrajinského prezidenta Juščenka, který prosazuje proevropskou politiku, včetně snahy přivést Ukrajinu do NATO. Nově vzniklá krize tak byla pro Ruskou federaci příležitostí, jak prostřednictvím energetické dominance ovlivnit průběh prezidentských voleb, ve kterých Moskva podporuje současnou premiérku Tymošenkovou.

Předvolební chlad

I když si nyní po vyřešení nové plynové krize může Brusel v klidu oddechnout, zůstává otázkou, na jak dlouho, protože hrozba dalších tahanic o plyn a peníze v nejbližší době rozhodně není vyloučena. Pro bezpečné zajištění dodávek ruského zemního plynu do zemí EU tak bude s největší pravděpodobností velmi důležitý hladký průběh prezidentských voleb v lednu příštího roku. Jinak bychom si mohli začít zvykat, že když se na Ukrajině volí prezident, v Evropě lidé mrznou.