V červenci zjistila pařížská radnice, že 976 budov v metropoli je v nevyhovujícím technickém stavu. Tato informace by nevzbudila takový ohlas, kdyby nebyla bezprostředně následována sérií čtyř požárů, z nichž tři proběhly ve druhé polovině srpna a zanechaly za sebou 48 mrtvých, z toho 28 dětí. Lze z toho vyvodit něco obecnějšího?

Krvák v ulici Bratrství

Přestože každý z těchto požárů vznikl z jiné příčiny, třem z nich je společné to, že jejich oběťmi byly rodiny přistěhovalců z Afriky. Policie přišla záhy s informací, že jen v Paříži je na 60 domů neoprávněně obývaných většinou přistěhovalci, a ministr vnitra Nicolas Sarkozy prohlásil, že „je třeba zavřít všechny tyto squaty, abychom zastavili tato dramata. Jsou to lidské bytosti, které žijí v nepřijatelných podmínkách.“

2. září v 7.30 ráno, tedy v době, kdy šla většina dětí poprvé po prázdninách do školy, vtrhla policie do prvního squatu. Ten ležel – jakoby symbolicky – v rue de la Fraternité (ulici Bratrství), kde se v jednom patře tísnilo na 70 afrických přistěhovalců, většina z Pobřeží slonoviny. A následovaly další razie. Populárního ministra kritizovali politici, organizace bránící lidská práva i tisk za to, že vystěhovaným nenabídl adekvátní ubytování, a problém tak jen přelil do jiných částí města.

List Libération napsal, že Sarkozyho „metoda je stejně tak unáhlená jako absurdní: aby ty lidi ochránili před ohněm, vyženou je na ulici“. Sarkozy se jen snaží politicky zabít dvě mouchy jednou ranou: ukázat rozhodnost v reakci na požáry a zalíbit se populistickou tvrdostí vůči ilegálně žijícím imigrantům. To vše na úkor již tak traumatizovaných lidí, žijících po desítkách v malých místnostech, nezaměstnaných a společností ostrakizovaných.

Nevládní organizace odhadují, že ve zcela nevyhovujících podmínkách žije v celé Francii minimálně 1 150 000 osob. Většina ze skoro tisíce zanedbaných budov v Paříži sice patří soukromým subjektům, ale stát zjevně selhal ve vynucování a kontrole bezpečnostních a sanitárních podmínek bydlení. Vina neleží jen na socialistickém starostovi hlavního města Bertrandu Delanoëm. Stejně tak má „máslo na hlavě“ prezident Chirac, který ještě jako dlouholetý starosta situaci včas neřešil. Premiér Dominique de Villepin se kvůli požárům vrátil předčasně z dovolené a ministr pro sociální soudržnost Jean-Louis Borloo přislíbil „přísná opatření“, zatím však není jasné, v čem konkrétně mají spočívat.

Z brlohu do ENA

Přestože výstavba sociálních bytů nabrala loni opět dech (z 59 na 74 tisíc bytů ročně), jejich počet je nedostatečný. Jen v Paříži čekají na jeho přidělení 102 tisíce lidí, v celé zemi pak 1,3 milionu. Podle zákona jsou obce povinny mít nejméně 20 % sociálních bytů, pokud je nemají, platí pokuty, ze kterých se dotují tyto byty v jiných obcích.

Pokuty jsou však velmi mírné a obcím se spíše vyplatí je platit než stavět domy pro sociálně slabé. Ušetří si navíc problémy s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou a přenášejí je na jiná města, v nichž se soustřeďuje sociálně slabých rodin podstatně více než 20 % a zmíněné problémy se v nich násobí. Tak vznikají přistěhovalecká ghetta, většinou na sídlištích předměstí velkých měst, kde se rozevírá past chudoby. Z té se nedostane ani další generace.Například v bohatém Neuilly-sur-Seine, kde byl Sarkozy osmnáct let starostou, nepřesahuje počet sociálních bytů 3 %, zatímco na sousedních předměstích jako Saint Denis či Bagnolet toto číslo vysoce překračuje požadovanou normu.

Na 3. září svolaly organizace na ochranu lidských práv do Paříže protestní pochod proti likvidaci squatů a především za „právo na lepší sociální bydlení“. Před prázdnou budovou nedaleko parlamentu, která byla nedávno vyklizena prestižní školou pro státní úředníky ENA (École nationale administrative), demonstrovali za to, aby jejích 6000 m2 stát neprodával, ale ubytoval v něm „ty, kteří žijí v brlozích“. Podle člena asociace s názvem Právo na ubytování Jeana-Baptista Eyrauda existuje jen v Paříži třicet podobných prázdných budov vlastněných státem a připravených k odprodeji soukromým investorům. Jejich lepší využití by prý současnou krizi zlepšilo.