ČSSD o víkendu zahájila svou předvolební kampaň pro volby do Evropského parlamentu. Zájem veřejnosti vyvolal zejména výrok lídra kandidátky Jana Kellera směrem k projednávané smlouvě o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP; Transatlantic Trade and Investment Partnership; pozn. red.).

Podle Kellera chtějí Američané v rámci vyjednávání zamezit například pořádání farmářských trhů. „Farmářské trhy jsou konkurencí velkým nadnárodním potravinovým řetězcům, zvýhodňují lokalitu. A oni (Američané; pozn. red.) chtějí pod heslem rovné soutěže a rovných podmínek omezit farmářské trhy, aby mohly supermarkety a obchodní řetězce lifrovat svoje zboží o to jednodušeji a bez konkurence farmářských trhů,“ uvedl Keller.

Mají se tedy farmáři i spotřebitelé obávat? „Transatlantická dohoda s největší pravděpodobností k zákazu farmářských trhů nepovede,“ řekl EurActivu analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš, který působí také na Metropolitní univerzitě Praha.

Nebezpečí pro farmářské trhy nehrozí ani podle předsedy Asociace soukromých zemědělců České republiky Josefa Stehlíka. „Mně to přijde absolutně úsměvné a nesdílím toto nebezpečí, v žádném případě. Samozřejmě můžeme být optimisté z nedostatku informací hlubšího charakteru, ale nedovedu si představit, jakou formou by se pořádání trhů dalo zastavit,“ uvedl Stehlík pro Parlamentní listy.

Europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL) podle svých slov Kellerovu názoru nerozumí a považuje ho za nesmyslný. Zákazy farmářských i jiných trhů podle jejích informací nepatří mezi citlivá témata. „Ve Francii či Belgii je tradice podobných pravidelných trhů obrovská, a pomyšlení na to, že by si je občané nechali jakkoli omezit, absurdní,“ řekla EurActivu.

Méně dotací?

Podle Kruliše může za určitých okolností dohoda ovlivnit například politiku dotací na farmářské trhy poskytovaných z veřejných rozpočtů. Veřejné rozpočty v EU podporují zemědělství tradičně více, než je tomu ve zbytku světa. V zájmu USA tak může být snaha ovlivnit systém dotací v EU tak, aby bylo dosaženo srovnatelnějších tržních podmínek.

„Dotace na podporu vzniku a pořádání farmářských trhů však rozhodně nejsou tím hlavním, co tvoří systém dotací jdoucích do zemědělství v rámci EU, a jejich odstranění tak pravděpodobně nelze v tomto ohledu považovat za prioritu, které by se strana USA snažila v jednáních o dohodě s EU dosáhnout,“ dodává Kruliš.

První smlouva s rovným partnerem

Transatlantické obchodní a investičním partnerství (TTIP) je vyjednáváno mezi Bruselem a Washingtonem od loňského léta. Přestože se na koni roku rozhovory zpomalily především kvůli takzvané odposlouchávací kauze, novým impulzem pro jednání se stala krize na Ukrajině.

Smlouva by měla vést ke snížení či úplnému zrušení cel a především ke sjednocení pravidel a standardů na obou stranách Atlantiku, tedy odstranění konfliktů v technických a dalších administrativních požadavcích na výrobce.

Největší zvláštnost dohody podle Kruliše spočívá v tom, že je to poprvé, kdy naproti EU a její obchodní síle stojí víceméně srovnatelně ekonomicky silný partner a ústupky tedy budou na obou stranách muset být víceméně rovnoměrné. „Přístup k regulaci je přitom na obou stranách oceánu v řadě ohledů odlišný. Například v připuštění geneticky modifikovaných produktů na trh je EU výrazně opatrnější než USA,“ dodává Kruliš.

Podle europoslankyně Roithové je citlivých a problematických témat v případě TTIP celá řada. Jde například o otázku ochrany investic, arbitráže obchodních sporů, otevření trhu veřejných zakázek, či otázku transparentnosti rozhodovacích procesů v USA i EU.

Důležitá je také problematika vzájemného snižování cel v zemědělské oblasti. „Evropané mají strach z nižší ochrany kvality masa z USA a Američané zase z velké kvalitativní i kvantitativní převahy evropských vín, olivových a mlékárenských produktů,“ vysvětluje Roithová.

V minulosti uzavřel Brusel podobné dohody například s Jižní Koreou nebo Kanadou, to jsou však několikrát menší ekonomiky.

Autor: Anna Kuznická, Lucie Bednárová