Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidej se k nám! Hledá se PR & EVENT MANAŽER/KA

Jak změnit českou blízkovýchodní politiku po Iráku?

/ Ed. 19. 11. 2015

S tím, jak postupují Irákem sunnitští extremisté, to vypadá, že arabské jaro vystřídala arabská zima. Změníme kvůli tomu kurz české politiky k Blízkému východu? A jak bychom ji mohli nově pojmout?

Od arabského jara k arabské zimě

Arabské jaro pro mne skončilo vojenským pučem v Egyptě a počátkem vítězného tažení režimu v Sýrii. S pádem severoiráckého Mosulu do rukou extrémistů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) pak přišla arabská zima. Vývoj to není až tak nečekaný. Přicházející změna totiž o sobě dávala vědět řadou předzvěstí. V samotném Iráku to byl pád měst Fallúdža a Ramádí do rukou ISIL na počátku roku 2014. Řada více či méně krvavých událostí taktéž signalizovala změnu poměrů v severní a subsaharské Africe. Ať už ovládnutí půlky Mali brutálními džihádisty, střety mezi muslimy a křesťany v chaosem zmítané Středoafrické republice, výboje dosud nikým nezastaveného hnutí Boko Haram v Nigérii či zoufalý boj bývalého generála Haftara proti sílícím islamistům v Libyi. Společným jmenovatelem je přitom ozbrojená konfrontace se stoupenci radikálního sunnitského islámu.

Buďme realisté

Česká zahraniční politika vůči Blízkému východu a severní Africe kladla obvykle důraz na oblast demokratické transformace. Výjimkou zaměřenou vedle jiných témat také na oblast národně-bezpečnostní byl a je český vztah k Izraeli. Možná nastala chvíle v některých regionech dále rozvíjet toto realistické uvažování.

V sázce toho není málo. Bojovníci ISIL táhnoucí nyní na Bagdád mají i evropské pasy a růst moci islamistických ozbrojených skupin se nás tak přímo týká. I proto britský premiér David Cameron označil evropské bojovníky ISIL za největší současnou bezpečnostní hrozbu pro Velkou Británii. Celkově navíc ještě nikdy nebyla aktivita islamistů na Blízkém východě tak intenzivní a úspěšná. Vznik svérázného „al-Kaidistánu“ na rozloze několika provincií v Sýrii a Iráku je totiž historický unikát. A v neposlední řadě jsou zde vlny uprchlíků. Jejich počet dle OSN na konci roku 2013 poprvé od konce 2. světové války překonal 50 milionů, přičemž nejvíc jich přichází právě ze zemí, v nichž jsou aktivní ozbrojené islamistické skupiny.

Je na čem stavět

Napadají mne tři tematické oblasti, kde může Česká republika v budoucnu přispět k bezpečnosti a stabilitě na Blízkém východě. Česká armáda (AČR) se podílí na stabilizaci Mali, které se na přelomu roku 2012 a 2013 stalo jedním s ohnisek konfliktu s radikálním islámem. Při stahování českých vojáků z Afghánistánu a snaze AČR udržet si expediční schopnosti bychom měli být připraveni na případné rozšíření českého angažmá v regionu Sahelu. Situace je dramatická především ve Středoafrické republice, kde byla již další unijní mise spuštěna. Smysl má zejména účast ČR v mezinárodních operacích, které by byly v dané oblasti primárně zaměřeny na budování státu a reformu bezpečnostního sektoru. Ruku v ruce s tím pak může jít i o zapojení AČR do operací pro udržování bojové připravenosti.

Druhou možností je participace na prohlubování spolupráce mezi NATO a Radou pro spolupráci arabských států Zálivu, kde se rýsují možnosti například u ochrany před zbraněmi hromadného ničení. Jde také o pragmatický způsob, jak si napravit u arabských vlád pověst poškozenou výroky prezidenta Zemana o islámu a jak mocensky čelit Íránu, což by jistě uvítal náš spojenec Izrael. Je nicméně otázkou, zda rozvoj této spolupráce v nějaké formě nepodmínit v případě Saúdské Arábie omezením vývozu wahhábistické ideologie, která k růstu islamistických hnutí v regionu přispívá. A konečně třetím návrhem je pokračování zprostředkovatelské role diplomatického zastoupení ČR v Damašku. Vzhledem k zapojení Sýrie i Íránu v boji proti ISIL, který je i v zájmu českých a amerických spojenců v regionu, jmenovitě Izraele a Jordánska, lze předpokládat růst potřebnosti tohoto kontaktu.

Původní vydání: Jak změnit českou blízkovýchodní politiku po Iráku?

Přejít
Tagy
Tagy
Blízký Východ a severní Afrika 1234
Islámský stát 187
arabské jaro 313
Česká republika 2422
česká bezpečnostní politika 296
česká zahraniční politika 1031
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky