1. Kampaně na podporu spotřeby zemědělských produktů by se měly více soustředit na informování o výhodách konzumace specifických potravin a méně na využívání patriotické či nacionální rétoriky. I přes to, že patriotické výzvy mohly být tolerovatelné v krátkodobém horizontu kvůli potřebě bránit se náhlým dopadům ruského zákazu importu některých potravin z EU, v dlouhodobém horizontu bude vnitřní trh EU fungovat lépe bez vytváření patriotických kampaní podporujících selektivně jen potraviny mající původ v daném státě.

2. Intervence na vnitřním trhu by měly být v roce 2015 postupně omezovány, a to i v případě, že bude ruský zákaz na import potravin pokračovat. V tomto roce se již lze jen stěží opírat o to, že jde o krátkodobou reakci na nenadálou tíživou situaci. Pomoc ze strany EU, pokud bude nadále potřeba, by se měla soustředit na podporu rozvoje obchodu se zemědělskými produkty, kterých se ruské sankce nadále týkají.

3. Zvláštní zemědělští diplomaté by mohli být užiteční pro vstup na nové trhy mimo EU. Jejich cílem by mělo být aktivní vyhledávání nových exportních příležitostí a zejména asistence vývozcům s administrativní zátěží při vstupu na vzdálený trh (například při vypořádávání se s odlišnými fytosanitárními pravidly v cílové zemi).

4. Kromě Polska země V4 nevyužívají evropské fondy pro propagaci svých zemědělských produktů v zemích mimo EU. Zemědělští diplomaté by měli aktivně vyhledávat a doporučovat zemědělcům a jejich organizacím oblasti mimo EU, kde by bylo vhodné využít finanční prostředky fondů EU vyčleněné k propagačním kampaním.

5. Problémy spojené s nadměrnou nabídkou by měly být řešeny nejlépe z perspektivy celého vnitřního trhu a nikoli z národních perspektiv. Jak evropské, tak i národní intervenční mechanismy by měly přijímat opatření, která neoslabují fungování vnitřního trhu, a přijmout za svůj princip, že na vnitřním trhu v případě převisu nabídky by zemědělské produkty neměly mít žádnou „národnost“. Každé jablko snězené či jinak zpracované (bez ohledu na to ze které země pochází) totiž uvolňuje místo na trhu stejným způsobem.

6. Intervenční opatření zaměřená na řešení problémů nadměrné nabídky ovoce by měla respektovat rozdílnou kvalitu produkce a nabídnout producentům širokou paletu alternativ. Rozhodnutí zdali skladovat ovoce, zpracovat ho na džus nebo produkci nechat nesklizenou by mělo být zejména založeno na kvalitě ovoce a nikoli na zkreslených motivech vyplývajících z intervenčních programů.

7. Dosavadní zkušenost ukazuje, že patriotické reakce na ruský zákaz importu potravin mohou vést spirálovitě k podobným opatřením i v sousedních zemích, což může vést až ke zbytečné fragmentací vnitřního trhu. Kampaně orientované na podporu čerstvé, místní či regionální zemědělské produkce, založené například na ohledu k životnímu prostředí, se zdají být z tohoto hlediska mnohem akceptovatelnější.