Jedním z hlavních témat zítřejšího summitu evropských lídrů měla být Strategie pro jednotný digitální trh, kterou na začátku května představila Evropská komise. Přestože bude muset digitální agenda kvůli uprchlické a řecké krizi s největší pravděpodobností ustoupit do pozadí, představitelé EU by na ní rozhodně neměli zapomenout. V dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi to kromě českého premiéra Bohuslava Sobotky napsalo dalších sedm hlav států EU.

Strategie se zabývá širokým polem oblastí. Jednou z nich je i posílení online obchodu mezi státy Unie, který je kvůli mnoha překážkám a různorodým pravidlům v současnosti omezen. Problém představuje i příliš drahé doručování balíků ze zahraničí, které spotřebitele od nákupu z jiné členské země často odradí.

V nedávném rozhovoru pro EurActiv na to upozornila i česká europoslankyně Dita Charanzová, která je autorkou koncepce pro rozvoj digitálního prostředí frakce Evropského parlamentu ALDE.

„Pokud je cena poštovného jedním z klíčových momentů, které nám brání v nákupu přes hranice, pak se pojďme bavit o tom, zda má být balík z Berlína do Mnichova levnější, než kolik stojí do Prahy – byť je Praha zhruba na půli cesty,“ řekla europoslankyně v rozhovoru.

Příliš drahé poštovné

Podle odhadů evropských provozovatelů poštovních služeb je doprava balíků přes hranice dvakrát až pětkrát dražší než na domácím trhu.

Drahé doručování balíčků není překážkou jen pro spotřebitele, ale i pro firmy. Dokládají to i čísla Evropského statistického úřadu. Z nich vyplývá, že 62 % evropských online obchodů vnímá drahé poštovné napříč Unií jako jednu z hlavních bariér pro své působení v jiných členských státech.

„Pro internetové obchody je samozřejmě kvalita a cena doručovacích služeb naprosto zásadní, protože to je dost podstatná součást jejich byznysu i toho, jak je spotřebitelé nakonec vnímají,“ řekl EurActivu člen Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Ondřej Malý.

Dlouhé dodací lhůty

Výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška potvrzuje, že největším problémem je cena poštovného, upozorňuje ale i na další komplikaci v podobě příliš dlouhé dodací lhůty.

„Omezení také samozřejmě přináší obvykle delší časový úsek dodání balíku na cílovou adresu, avšak tento faktor má menší váhu než rozdíl v cenách,“ uvedl pro EurActiv.

Spotřebitel navíc musí sáhnout hlouběji do peněžky v případě reklamace nebo vrácení nevyhovujícího zboží, které zakoupil v jiné členské zemi. Náklady na cestu zpět totiž ve většině případů hradí právě zákazník.

Nejasný výhled

Konkrétní prostředky, které by měly problémy přeshraničního doručování odstranit, Strategie nenavrhla. V případě potřeby však Komise plánuje, že v první polovině roku 2016 zavede opatření směřujících ke zvýšení transparentnosti cen a k posílení regulačního dohledu nad doručováním zásilek.

„Jak budou vypadat regulace, které Evropská komise plánuje pro doručování balíku do zahraničí, to si v tuto chvíli netroufáme odhadnout stejně jako možné naplnění slíbeného termínu,“ řekl EurActivu Vetyška.

Vhodné tipy by však mohla nabídnout právě probíhající veřejná konzultace, která byla Komisí zahájena na začátku května.Výzvu Komise v Česku podpořil právě ČTÚ nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vyzývají k účasti odbornou i laickou veřejnost. Konzultace probíhá prostřednictvím online dotazníku do 29. července.

Jedna z možných cest by však podle Ondřeje Malého mohl být jakýsi „evropský regulovaný balíkový produkt“, který budou muset nabízet všichni operátoři členských zemí.

Cenová regulace je krajní řešení

Podobné řešení vidí i analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.

„S ohledem na fungování vnitřního trhu se mi zdá přimeřené danému stavu, aby Komise usilovala o transparentnost cen za přepravu, tj. posílit průhlednost cenové politiky dopravců a to primárně nástroji samoregulace,“ řekl analytik EurActivu.

Pouze pokud by se samoregulace minula účinkem, pravděpodobně by Komise začala stanovovat konkrétní požadavky na uvádění jedtlivých složek ceny, myslí si Kruliš. Nejradikálnějším zásahem by poté byla cenová regulace.

Větší konkurence, menší ceny

Optimálním řešením by mohlo být to, které by posílilo konkurenci v EU, tvrdí člen Rady ČTÚ.

„Je také možné, že se Komise – a naznačuje to zelená kniha z roku 2012 – bude snažit vymyslet taková opatření, která na trh přinesou více konkurence, což s sebou nese snížení cen a zvýšení kvality,“ říká Malý.

Ať Komise stanoví opatření jakákoliv, nebude to mít jednoduché. V každém členském státě jsou totiž podmínky doručování rozdílné.

„Je otázkou, jak se Komise vypořádá s rozdílnými podmínkami pro doručování v jednotlivých členských zemích, ať už jde o rozdílné poplatky za využití dálnic, ceny pohonných hmot či vzdálenosti,“ řekl redakci Vetyška.

Autor: Eliška Kubátová