„Devalvace jüanu není řešením, Čína se musí zaměřit na domácí trh,“ říká A. Rezková z AMO
Čína by se měla soustředit na domácí spotřebitele a na posun k tržní ekonomice. Jejím cílem by měla být reforma celé domácí ekonomiky. Devalvace jüanu je totiž podle analytičky Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Alice Rezkové krátkodobým řešením, které k ničemu nepovede. Rezková na rádiu Zet také řekla, že nikdo nemohl čekat, že čínská ekonomika poroste donekonečna tempem kolem deseti procent. Nyní by proto měla přejít na model tažený službami a domácí poptávkou.
„Myslím si, že čínská vláda zasahuje do své ekonomiky od finanční krize. Tím, že intervenuje na trhu různými způsoby od toho, že vlévá do ekonomiky peníze, až po devalvaci měny,“ řekla Rezková.
Zásadním krokem podle ní je, aby se Čína nyní posunula k tržní ekonomice a svoji ekonomiku reformovala. Důležitým faktorem při těchto krocích bude odvaha čínské vlády učinit těžší rozhodnutí.
Podle Rezkové měla čínská ekonomika už problémy během globální ekonomické krize, když se zdálo, že táhla světové hospodářství nahoru. Čínská vláda totiž tehdy nalila do ekonomiky velké množství peněz a díky tomu udržela růst na uspokojivé úrovni. V roce 2009 byl podle Rezkové ekonomický růst tažen z 90 procent investicemi do infrastruktury.
„Je to křehký systém a ekonomika se tam nějakým způsobem vyvíjí. Rostou tam platy, exporty se stávají méně a méně konkurenceschopnějšími, celá řada podniků přesouvá svoji výrobu do jihovýchodních zemí v Asii. Je to přirozený vývoj. Myslím si, že si nikdo nemyslel, že Čína může růst donekonečna více než 10 procent. Ta ekonomika se samozřejmě zpomaluje a nyní by měla přecházet na model, který je více tažen službami a domácí poptávkou,“ uvedla analytička AMO na rádiu ZET.
Kroky čínské centrální banky z minulého týdne, kdy devalvovala čínský jüan, naznačily, že se tamní vláda snaží spíše pomoci levným exportérům a výrobě. Otázkou nyní zůstává, zda Čína přeorientuje svůj zájem na domácí trh. Rezková si myslí, že spíše dojde k další devalvaci jüanu.
Čínská ekonomika se ale může dostat do dalších problémů. Důvodem může být experiment, který cílil na nucenou urbanizaci. Vláda chtěla, aby se do roku 2003 přestěhovalo 75 % obyvatel do měst. To souvisí s řadou infrastrukturálních projektů, jež mají diskutabilní výnosnost.
„Žijí tam lidé, kteří si nejsou v těchto místech schopni najít práci a nejsou schopni utrácet, tak jak by se očekávalo. Myslím si, že je to velký experiment, který může mít na čínskou ekonomiku velké dopady, přestože se o tom nyní moc nemluví. Hovoří se pouze o vývoji akcií nebo měny,“ uvedla Rezková.
