Ve světě přibývá vážných témat, s nimiž je třeba se potýkat. Obecně lze říci, že se cítíme více ohroženi, a proto vkládáme naděje do dobrých sousedských vztahů, upínáme se k mezinárodním organizacím a ke spojencům, s nimiž máme dlouhodobě navázány hlubší vztahy. Zhruba těmito slovy by bylo možné shrnout výsledky průzkumu názorů mezi elitami české zahraniční politiky. Průzkum provedla Asociace pro mezinárodní otázky.

Vzestup terorismu

Českou zahraniční politiku dělají lidé, kteří mají vlastní přesvědčení a očekávání. Zahraničněpolitičtí profesionálové se podílejí na formulaci priorit a řada z nich se následně i podílí na jejich uplatňování a naplňování. Naše asociace zjišťovala názory těch, kteří vytvářejí, realizují anebo kvalifikovaně hodnotní zahraniční politiku. A především srovnání s minulým průzkumem z roku 2011 přineslo několik pozoruhodných zjištění. Podle českých zahraničněpolitických profesionálů dnes žijeme ve výrazně nebezpečnějších časech než před čtyřmi lety. Naši respondenti předpokládají, že do roku 2020 se budou zabývat především otázkami energetické bezpečnosti, migrací, nestabilitou v evropském sousedství, mezinárodním terorismem, kyberbezpečností, ale i ozbrojenými konflikty. Energetická bezpečnost byla vnímána jako důležité téma už v roce 2011. Ovšem na druhé místo mezi klíčovými tématy tehdy tvůrci zahraniční politiky řadili kontrolu finančních trhů. Dnes je daleko větší důležitost, přikládána tématům, která jsou vyobrazována jako bezpečnostní hrozby. Migraci považovalo za vážné téma před čtyřmi lety 78 procent respondentů, dnes už 97 procent. Terorismus zdůrazňovalo v roce 2011 63 procent dotázaných, nyní už 91 procent.

Arabská očekávání

Neklid, který se k nám přelévá z okolí Evropy, řada zahraničněpolitických profesionálů předpokládala už v roce 2011. Tři čtvrtiny z nich byly tehdy přesvědčeny, že revoluce v arabském světě, jež tehdy byly v plném proudu, ve výsledku zhorší bezpečnostní situaci v Evropě. Podle tvůrců zahraniční politiky se také výrazně zhoršily vztahy s Ruskem, což lze samozřejmě jednoduše vysvětlit rusko-ukrajinským konfliktem a jeho dopady na evropskou politiku. Zatímco před čtyřmi lety oslovení profesionálové v průměru hodnotili vztahy s Moskvou školní známkou 2 minus, v roce 2015 jim dali už 3 minus. V létě 2011, v době slavného Obamova restartu vztahů mezi Amerikou a Ruskem, takový vývoj nikdo nečekal. Naopak byla tehdy většina dotázaných přesvědčena, že vztahy Západu s Ruskem se postupně zlepší. Pozitivní zprávou ovšem je, že zahraničněpolitické elity ruskou agresivitu neakceptují. Dvě třetiny z nich dnes míní, že EU by neměla rušit sankce, dokud se Rusko nestáhne z Krymu.

Pochopitelnou reakcí na nepevnost současného světa je hledání přátel. Dobrou zprávou pro naše bezpečí a stabilitu je zjištění, že za důležité partnery považujeme sousedy a vztahy s nimi hodnotíme jako velmi kvalitní. Se Slovenskem a Německem vycházíme podle respondentů na jedničkou, s Polskem na lepší dvojku a s Rakouskem na dvojku. Experti také vnímají jako podstatné nadnárodní fórum visegrádskou skupinu. Tyto pocity jsou vzájemné. I zjišťování názorů mezi zahraničněpolitickými komunitami ostatních zemí Visegrádu přineslo zprávu, že střední Evropa je všeobecně považována za bezpečný prostor kvalitní a přátelské spolupráce.

Posílené NATO

Nemenší důvěru mají dotázaní profesionálové v pevnost a posílení transatlantických vztahů. Před čtyřmi lety jasná většina respondentů očekávala rozvolnění partnerství mezi oběma břehy Atlantiku. Dnes už jsou elity zahraniční politiky přesvědčeny, že vztahy s USA posílí jak v ekonomické, tak v bezpečnostní oblasti. Spojené státy jsou považovány za třetího nejvýznamnějšího partnera hned po Německu a Polsku.

Důvěru si znovu získala i Severoatlantická aliance. V minulém průzkumu většina respondentů předvídala pokles jejího významu, dnes se s takovou tezí neztotožňuje nikdo z dotázaných.