Státy V4 jsou na tom v oblasti e-Governmentu podobně, alespoň co se Česka, Slovenska a Maďarska týče. V porovnání s ostatními státy EU se jim digitalizace veřejné správy moc nedaří. Podle odborníků se to dá vysvětlit podobnou kulturou státní správy nebo společným rysem nedostatečné koordinace státních aktivit. Od Polska by se ostatní země V4 mohly učit. Napřed je třeba ve tvorbě elektronických formulářů.

Úroveň e-Governmentu ve státech Visegrádské skupiny (V4) je hluboko pod průměrem unijní osmadvacítky. Jediné Polsko vykazuje v této oblasti srovnatelné výsledky se západními a severskými zeměmi EU. Poukázal na to index DESI (digitální ekonomika a společnost), který kromě e-Governmentu sleduje i míru používání internetu nebo úroveň internetového připojení ve státech Unie.

Index na konci února vydala Evropská komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera, který digitální agendu stanovil jako jednu z priorit ve své funkci.

Oblasti e-Governmentu se v Evropském parlamentu dlouhodobě věnuje i česká europoslankyně Dita Charanzová (ALDE).

„Digitální prostředí musí být ve 21. století alternativou ke klasické poště i při komunikaci s veřejnými autoritami, jde o levnější, pohodlnější a rychlejší cestu. Úsilí veřejné sféry by mělo směřovat k tomu, aby bylo maximum informací dostupných online, stejně také služeb, které úřady poskytují svým občanům,“ řekla EurActivu Charanzová, která úroveň digitalizace veřejné správy v Česku považuje za nedostatečnou.

Česká republika totiž v e-Governmentu dlouhodobě zaostává. V indexu skončila až na 25. místě. Podobně na tom jsou však i partneři Česka z V4 Maďarsko (26. místo) a Slovensko (27.). Vysvětlení může být podle odborníků oslovených EurActivem několik.

„Podle mých obecných zkušeností ze zahraniční služby je přístup k modernizaci státní správy ve všech zemích V4 zhruba podobný a to například díky obdobné administrativní kultuře nebo historické zkušenosti uplynulých desetiletí,“ řekl EurActivu koordinátor pro e-Government z Ministerstva zahraničních věcí Jaromír Plíšek.

Nedostatečná koordinace

Jedním z možných vysvětleních podobné situace Česka, Slovenska a Maďarska může podle Bohdana Urbana z odboru e-Governmentu Ministerstva vnitra ČR (MV ČR) být společný rys nedostatečné koordinace aktivit na úrovni státu.

Například v České republice totiž dlouhodobě chybí politická shoda na rozvoji informačních a telekomunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě. Proto se také koncepce rozvoje e-Governmentu často mění.

Situace na Slovensku i v Maďarsku se podle Urbana postupně mění k lepšímu. Česká republika by měla výrazného posunu v zefektivnění koordinace e-Governmentu dosáhnout díky zřízení Rady vlády pro informační společnost (RVIS), která byla zprovozněna v listopadu, myslí si Urban.

V rámci rady byly například ustanoveny výbory zabývající se zefektivněním architektury a strategie e-Governmentu. Díky této spolupráci odborníků by tak Česko mohlo dosáhnout zlepšení stejně jako ostatní státy V4.

Podobná kultura státní správy

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš vidí jako možný společný rys ovlivňující nedostatečnou úroveň e-Governmentu v Česku, Slovensku a Maďarsku podobnou kulturu státní správy ale také do značné míry zavedenou administrativně právní tradici, kterou lze vysledovat až k období Rakouska-Uherska.

„Na rozdíl od severské či anglosaské státní správy nejsou v našem regionu principy otevřenosti, transparentnosti a hlavně veřejné správy coby služby veřejnosti až tak zažité,“ řekl EurActivu Kruliš.

To by podle něj mohlo být i vysvětlením, proč Polsko, které je podle indexu DESI v e-Governmentu na 14. příčce, dosahuje lepších výsledků než ostatní státy Visegrádské skupiny.

„Polsko je nadprůměrné v oblasti tvorby elektronických inteligentních formulářů, tedy v oblasti, jejíž rozvoj je v České republice v současnosti prioritou číslo jedna,“ uvedl pro EurActiv Urban.

Polsko jako příklad

Česká republika se totiž v posledních letech zaměřovala hlavně na budování velkých systémů, které se staly základem pro fungování e-Governmentu. Byly tak zrealizovány projekty jako základní registry, datové schránky nebo Czech Point. Tyto systémy však byly podle Urbana budovány se značným zpožděním, a nebylo proto možné zprovoznit koncové služby pro občany tak rychle, jak se původně očekávalo.

„V uplynulém období jsme se soustředili na vybudování velkých infrastrukturních projektů, nyní je třeba soustředit se na vytváření služeb, které díky existenci této infrastruktury můžeme občanům nabídnout,“ řekl Urban redakci.
Pritoritou českého e-Governmentu je tedy možnost komunikace s veřejnou správou pomocí inteligentních formulářů, jako je tomu například právě v Polsku. Aby tyto formuláře mohly bezpečně fungovat, je podle Urbana potřebná existence zaručené elektronické identity.

Ta má vzniknout díky implementaci celounijního nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS), které bylo přijato všemi institucemi EU v minulém roce a má umožnit přeshraniční užívání online služeb. Občan tak bude moci například vyplnit daňové přiznání online z jiného členského státu EU.

e-Government pro všechny

K lepší koordinaci e-Governmentu by mohl přispět i nový zákon o státní službě, který má zajistit i větší personální kontinuitu a dostatečnou odbornou základnu v této oblasti, tvrdí Urban.

Analytik Kruliš zase považuje za důležitý i aktivní tlak se strany občanů. „Pomáhat by měly i takové instituce, jako je veřejný ochránce práv, který by měl z praktického využívání e-Governmentu v zájmu občanů učinit svou prioritu,“ myslí si.

Autor: Eliška Kubátová