Konference o budoucnosti Evropy (CoFoE) byla oficiálně zahájena již na Den Evropy 9. března 2021. Dává evropským občanům možnost projednat klíčové výzvy, před kterými EU stojí, i její budoucí priority a směřování. Jejích devět hlavních témat je možné rozdělit do čtyř
hlavních kategorií – na otázky týkající se evropské demokracie; sociální, ekonomické a kulturní otázky; změnu klimatu a životní prostředí a postavení EU ve světě.

Poslední dvě kategorie byly také předmětem mezinárodní odborné konference s názvem „The future of Europe: What role for Visegrad cooperation?“, která se konala 15. června 2021. Tato online konference se zabývala postavením visegrádských států v rámci CoFoE –
konkrétně jejich rolí při zapojení západního Balkánu do konference a při spolupráci mezi evropskými regiony v otázkách týkajících se klimatické agendy.

Konference byla také finálním výstupem projektu „Propojení V4 s expertními sítěmi v ostatních regionech“ zaměřeného na budování mostů a spojení mezi regiony v EU. Projekt organizovala Asociace pro mezinárodní záležitosti (AMO) ve spolupráci s Nadací Res Publica / Visegrad Insight, Centrem pro euroatlantickou integraci a demokracii (CEID) a Slovenskou asociací pro zahraniční politiku (SFPA) s podporou Mezinárodního visegrádského fondu (IVF).

První panel s názvem „EU in 2021: Potential for regional cooperation, or cacophony of interests?“ se věnoval tomu, jak by měla vypadat spolupráce v EU po pandemii covid-19 a jakou roli by v ní mohla hrát visegrádská spolupráce. Řečníci se zaměřili na hrozbu zneužití CoFoE k prosazování vlastní politické agendy různých aktérů, na úlohu občanské společnosti v rámci CoFoE a zejména na roli visegrádských států při zapojování regionu západního Balkánu do CoFoE. Diskutujícími byli Dániel Bartha (Equilibrium Institute), Corina Stratulat (European Policy Center), Wojciech Przybylski (Res Publica Foundation) a Tomáš Strážay (Research Center of Slovak Foreign Policy Association).

Druhý panel se zaměřil na oživení EU po pandemii covid-19, konkrétně na způsoby, jak řešit společně krizi covidovou i klimatickou. Řečníci z různých regionů EU – Ana-Maria Boromisa (Institute for Development and International Relations, Chorvatsko), Mats Engström (Swedish Institute for European Policy Studies, Švédsko), Tomáš Jungwirth (Asociace pro mezinárodní otázky, Česko), Aleksandra Palkova (Latvian Institute of International Affairs, Lotyšsko) – debatovali o tom, jak mohou regiony v EU spolupracovat na řešení obou krizí nebo s jakými partnery by země Visegrádské skupiny mohly nejlépe spolupracovat na klimatických tématech.

Výsledky konference budou shrnuty v policy paperu publikovaném během července 2021.