Západní Balkán je jedním z mála evropských regionů, který není ve své energetice závislý na zemním plynu. To by se však mohlo v nejbližších letech změnit, pokud se realizují ambiciózní plány místních vlád, které s podporou Západu plánují rozsáhlou plynofikaci energetiky. V regionu by měly být vybudovány tisíce kilometrů nových plynovodů, LNG terminály i plynové elektrárny.
Podle obhájců těchto plánů by se měl plyn stát rychlou a dostupnou náhradou za uhlí, jehož spalování v zastaralých elektrárnách je základem západobalkánské energetiky, ale také významným zdrojem extrémního znečištění životního prostředí v regionu. Nové zdroje plynu by také měly omezit energetickou závislost západního Balkánu na Rusku, které dosud bylo výhradním dodavatelem plynu a navzdory jeho omezené spotřebě dokázalo své pozice využívat k prosazování vlastních zájmů v geopoliticky exponovaném regionu.
Plány na plynofikaci západního Balkánu však narážejí na nová geopolitická a ekonomická rizika spojená s plánovanými dodávkami, a především na problematickou roli v procesu dekarbonizace energetiky. Ačkoli je spalování plynu efektivnější a ekologicky šetrnější oproti uhlí, stále se jedná o fosilní palivo s vysokou uhlíkovou stopou. Na rozdíl od investic do obnovitelných zdrojů tak nákladný přechod energetiky na plyn nenabízí východisko z dlouhodobě neudržitelné závislosti na fosilních zdrojích.
Factsheet zaměřený na roli zemního plynu v energetice západního Balkánu hledá odpovědi na otázku, zda je plynofikace západního Balkánu skutečně geopolitickou a klimatickou příležitostí, nebo spíše slepou uličkou, ze které se bude region jen obtížně vracet na cestu udržitelné energetiky.
Factsheet vznikl s podporou Balkan Investigative Reporting Network
