„Energetika už dnes rozhoduje o konkurenceschopnosti a možnostech fungování Evropské unie jako takové, a v budoucnu tomu bude stejně. Kdyby nebylo migrační krize, představovala by energetika nejdůležitější téma debat na evropské úrovni,“ uvedl český europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR) během debatního setkání Energetická bezpečnost: Výzvy pro Moravskoslezský kraj, které proběhlo 14. listopadu 2016 v Ostravě.

„Každý stát ovšem v této oblasti prosazuje své vlastní zájmy, což je dáno historickým vývojem i individuálními podmínkami. Představa, že se pro všechny vytvoří jeden vzor a všechny členské země se vydají stejným směrem, není reálná a může mít vážné negativní dopady. Ty se dotknou především silných průmyslových regionů, jako je Ostravsko,“ dodal.

Z tohoto důvodu byla právě v Ostravě zahájena série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které budou během příštího půlroku v českých regionech pořádat Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EurActiv.cz. Série je součástí projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Vedle europoslance Tošenovského se setkání zúčastnila předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, představitelé města Ostrava, zástupci soukromých firem i odborníci z akademického prostředí.

Bezpečná, dostupná a čistá energie

Účastníci se shodli například na tom, že podmínky na trhu by měly v Evropě zajišťovat stabilitu, která investorům umožní nasměrovat finanční zdroje do nových zařízení pro výrobu elektřiny a tepla.

„Za nerovné situace, která v současnosti panuje na trhu s elektřinou, mohou firmy v EU jen těžko investovat do nových zdrojů energie, jako jsou moderní uhelné, jaderné nebo plynové elektrárny. Vyžadují od národních států a regulátorů dotace nebo záruky, že se jim investice vyplatí. Regulační úřady ovšem na druhé straně musí dbát na to, že takové záruky nebudou klást zátěž na koncové spotřebitele,“ řekla k tomu Alena Vitásková.

„Z hlediska výstavby nových zdrojů hraje zásadní roli odhad ceny elektřiny v příštích pěti nebo deseti letech. Na takovou predikci si však dnes málokdo troufne. S tím je spojena také ochota investorů nasměrovat finanční zdroje do nových a účinnějších elektráren, které by nahradily ty dosluhující,“ řekl Michal Jedlička z Útvaru evropské agendy společnosti ČEZ.

„Naše společnost má aktuálně zkušenost s výstavbou nového bloku uhelné elektrárny Ledvice, která se nachází ve fázi zkušebního provozu. Záměr pro tuto výstavbu vznikl v době, kdy se cena silové elektřiny pohybovala okolo 70 eur na megawatthodinu. Vzhledem k dlouhému procesu povolovacího řízení uběhlo od samotného investičního záměru k dokončení stavby mnoho let a v mezidobí došlo ke značnému snížení ceny silové elektřiny, a to v rozmezí mezi 25 a 30 eury za megawatthodinu,“ vysvětlil.     

Plynové propojení s Polskem

Hovořilo se také o pokračování projektu výstavby plynovodu Moravia, který má zajišťovat bezpečnost dodávek zemního plynu právě na severní Moravě a který je součástí takzvaného Severojižního plynového propojení díky své návaznosti na plánované posílení plynového propojení se sousedním Polskem (Stork II).

„Projekt Stork II připravujeme společně s polským provozovatelem přepravní soustavy. Původně jsme při jeho přípravě směřovali ke spuštění plynovodu v roce 2019. Vzhledem k tomu, že náš polský partner Gaz-System navrhl odložit implementaci projektu nejméně na rok 2020, musíme nyní pečlivě zanalyzovat všechny důsledky této nové situace, včetně těch regulačních, a musíme také najít správné načasování pro podání žádosti o financování z fondů EU. O konkrétní podobě projektu tedy rozhodne následující období,“ uvedl výkonný ředitel pro provoz společnosti Net4Gas Radek Benčík.

Výstupem z debatního setkání, jehož partnery byly Eurocentrum Ostrava a Europe Direct Ostrava, se stane soubor doporučení, která budou rozeslána zainteresovaným institucím a organizacím v České republice i na evropské úrovni.