Úsilí: 3
Výsledky: 3
Normativní aspekt: 3-
Výsledná známka: 3
Ekonomické diplomacii prospělo uklidnění kompetenčních sporů mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem zahraničních věcí (MZV). Výrazně problematickým prvkem podpory exportu ale zůstává financování prostřednictvím České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP). Aktualizace Exportní strategie ČR, jež mohla reagovat na nové trendy, spíše obecně popisuje řízení exportní politiky. Je také stále zjevnější, že upozaďování hodnotových principů v zahraniční politice exportérům ani získávání investic nijak nepomáhá.
Loňský rok nabídl díky aktualizaci Exportní strategie ČR příležitost k reflexi fungování ekonomické diplomacie a přinesl dílčí změny k lepšímu, i když zatím bez dlouhodobější strategické vize. Zpochybňování hodnotového rámce české zahraniční politiky předními politickými představiteli naopak českému exportu nijak nepomáhalo. Ekonomickou diplomacii zároveň v porovnání s předchozími klidnějšími dvěma lety provázely vážnější konflikty ohledně financování podpory exportu.
Rozdělení kompetencí v oblasti podpory exportu pokračovalo v kurzu nastoleném rámcovou dohodou mezi MZV a MPO a spory mezi těmito ministerstvy se téměř nevyskytovaly. MZV také dále rozvíjelo vlastní aktivity, které doplnily již fungující nástroje MPO (CzechTrade a CzechInvest): finančně posílilo projekty na podporu ekonomické diplomacie při ambasádách a konzulátech a ve spolupráci s Hospodářskou komorou realizovalo krajské exportní konference. Třetí vydání Mapy globálních oborových příležitostí, kterou MZV připravuje spolu s MPO, pak nově obsáhlo i segment rozvojové pomoci.
Přesto konflikty mezi aktéry ekonomické diplomacie nevymizely úplně. V první polovině roku například Hospodářská komora ostře kritizovala nízkou efektivitu fungování agentury CzechTrade a vztahy mezi oběma subjekty zůstaly v důsledku tohoto střetu napjaté. K vážnějším neshodám pak došlo mezi MPO a Ministerstvem financí ohledně České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, které poskytují úvěry a pojištění českým exportérům na rizikové vývozy. Do čela dozorčí rady ČEB ministr Andrej Babiš jmenoval ekonoma Pavla Kysilku, který měl připravit plán zefektivňující vymáhání pohledávek a fungování obou společností. Výsledný návrh na spojení ČEB a EGAP však nenašel potřebnou politickou podporu a Kysilka rezignoval. Komplikovaná finanční situace EGAP a ČEB se navíc dále zhoršovala, a proto musel být kapitál obou společností navýšen, což se výrazně promítlo ve státním rozpočtu. K nalezení vhodnějšího systému financování exportu v roce 2016 ale nedošlo.
V prosinci vláda schválila aktualizaci Exportní strategie ČR připravenou MPO ve spolupráci s MZV. Přinesla několik dobrých zpráv: především upustila od nepříliš úspěšné koncepce prioritních a zájmových zemí ležících mimo EU a posílila sektorové vyhledávání obchodních příležitostí. Předchozí důraz na diverzifikaci exportu do vybraných mimoevropských teritorií totiž nevedl k růstu jejich podílu na českém vývozu (s výjimkou vyspělejších ekonomik Severní a některých států Jižní Ameriky, Izraele a Japonska). Autoři strategie ale nevyužili této příležitosti k rozpracování konkrétních vizí a cílů ekonomické diplomacie, a dokument tak do značné míry jen kopíruje proběhlé změny.
Politický rozměr ekonomické diplomacie zůstal i nadále problematický. Popírání hodnotových principů a lidskoprávní politiky v zájmu obchodu při jednání s autoritářským Ázerbájdžánem, Běloruskem či Kazachstánem nepřineslo českému exportu výraznější prospěch. V předchozím roce došlo ke znatelnému poklesu vývozu na tyto trhy v důsledku zpomalení tamních ekonomik. Je tak zřejmé, že klíčový faktor úspěchu českých firem nepředstavuje kvalita politických vztahů, nýbrž hospodářská stabilita a konkurenceschopnost.
