Současnou politickou scénu Blízkého východu podle nich ale Šaronova smrt zřejmě nepoznamená, protože do ní už několik let nezasahoval. Počátkem roku 2006 totiž utrpěl těžkou mrtvici a po ní zůstal v kómatu. „Považuji Ariela Šarona za jednoho z největších státníků Izraele, vykonal pro jeho vybudování, nezávislost, obranu a bezpečí velké dílo,“ prohlásil Svoboda a vzpomenul i na někdejší setkání s Šaronem, který podle něj měl nadhled, viděl souvislosti a měl jasnou vizi. „Bylo docela hezké, že když jsme skončili náš rozhovor, tak jedna z našich diplomatek řekla: Toho bych volila. On byl totiž velmi přesvědčivý i v tom, co říkal,“ uvedl Svoboda.

Jeho odchod blízkovýchodní vztahy příliš nezmění

Také Zaorálek mluví o zemřelém Šaronovi jako velké postavě izraelské politiky a člověku, který se výrazně zapsal do izraelské historie. „Nicméně už několik let se bohužel nacházel ve velmi vážném stavu, takže už je to delší doba, kdy neovlivňoval izraelskou politiku, proto si nemyslím, že by to mělo mít nějaký dopad na politickou scénu,“ řekl Zaorálek.

Ani podle místopředsedy Asociace pro mezinárodní otázky Václava Nekvapila nebude Šaronova smrt impulsem k nějakým změnám v blízkovýchodních vztazích. Možná se podle něj ale oživí debata v zemích jako Libanon, kde se Šaron rovněž zapsal do historie. „Šaron měl v zemích mimo Izrael obraz špatný a na tom ta smrt asi nic nezmění, ale uvnitř Izraele si ji vylepšil stažením z Gazy a změnil pověst takového jestřába v člověka, který uměl kompromis, což se možná připomene,“ řekl dnes ČTK Nekvapil.

Šaron patří k legendárním Izraelcům. V armádě působil stejně dlouho jako pak v politice. Zasloužil se o významná vojenská vítězství za válek v roce 1967 a 1973. Působil v pravicové straně Likud a pak založil centristickou Kadimu, která pak pod vedením Ehuda Olmerta vyhrála v roce 2006 volby.