Tak trochu stranou světového dění a terorismu stálo Japonsko, než jej Islámský stát minulý měsíc postavil přímo do jeho centra. Poprava Haruny Jukawy a Kendžiho Goty Japonce šokovala, ale také znovu rozvířila debatu kolem premiéra a jeho (na Japonsko) nebývale ambiciózní zahraničně-politické agendy.

Šinzó Abe totiž volá po větší angažovanosti Japonska ve světě, zapojení do boje s terorismem a konkrétně na Blízkém východě po posílení diplomacie i tajných služeb. Ještě před tragickým únosem Abe slíbil přispět částkou dvě stě milionů amerických dolarů na humanitární a rozvojovou pomoc v Iráku a Sýrii (obnos, který pak islamisté požadovali výměnou za rukojmí).

Sedmdesát let stará ústava

Premiér by v rámci své vize rád prosadil změnu legislativy, která by umožnila nasazení záchranných misí v zahraničí, doposud blokované ústavou. Někteří stoupenci Abeho plánu na „normalizaci“ Japonska volají po zrušení ústavních omezení armády z roku 1947 jednou provždy.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění Abeho popularita po „japonské noční můře“ na Blízkém východě vzrostla. Někteří analytici sice upozorňují, že nijak závratně, ale shodují se v tom, že jde o další krok kupředu v Abeho dlouhodobě tlačeném plánu uvolnit přísný mírový charakter ústavy.

„Je nepochybné, že Abe se situaci pokusí co možná nejvíce využít pro prosazení svých záměrů. Jeho vysněná změna ústavy není sice blíže, ale o to spíše bude dále pokračovat v salámové metodě (dez)interpretace ústavních limitů použití vojenské síly, například pro záchranu japonských občanů v zahraničí nebo pro účely logistické podpory spojenců bez předchozího souhlasu parlamentu,“ tvrdí Michal Vodrážka z Asociace pro mezinárodní otázky.

I přes přísně mírový charakter ústavy Tokio disponuje moderní armádou. Zhruba čtvrt milionu mužů a žen v uniformě s vojenským rozpočtem, který je šestý největší na světě. Důvodem je sebeobranný charakter bezpečnostních sil, které měly v dobách studené války odstrašovat Sovětský svaz, dnes mají od potenciální invaze odradit hlavně Čínu.

Jako Delta Force

V japonských ozbrojených silách fungují i dvě speciální třísethlavé jednotky, jež jsou podle expertů citovaných americkým týdeníkem Time na srovnatelné úrovni s prestižními americkými Delta Force nebo SEALs, s nimiž i pravidelně trénují. Podle amerického magazínu by v případě změny legislativy mohly být v zahraničí nasazeny během jednoho roku. „Japonsko nemá problém zformovat malé a velmi schopné jednotky speciálních sil určených pro záchranné akce a boj s terorismem,“ citoval Time Granta Neshama z Japonského fóra strategických studií v Tokiu.

Podle Michala Vodrážky by však nutná podmínka pro jejich zdárné fungování v cizině, totiž vybudování zpravodajské infrastruktury, trvalo mnohem déle – roky, či spíše desetiletí.

Zda japonská společnost nakonec odsouhlasí možné vyslání malé ozbrojené jednotky do světa, jež by v případě únosů zachraňovala životy, se teprve uvidí. Zatím platí, že japonští vojáci od konce druhé světové války nevypálili jedinou nepřátelskou střelu a většina Japonců chce, aby to tak i zůstalo.

Je ale také pravda, že hlas Abeho odpůrců tváří v tvář terorismu, geopolitickým tahanicímvzápadním Pacifiku a především čínskému zbrojení a teritoriálnímu rozpínání stále slábne.

Autor: Jana Vrubelová