Témata týdne:

• Německý psychiatr a psycholog Manfred Spitzer je přesvědčen, že současný volný přístup dětí k technologiím povede k velkému rozšíření demence okolo roku 2050, dětem do 15 až 18 let by přístup k technologiím výrazně omezil (Echo).
• Zajímavé srovnání v přístupu k dětem v MŠ přináší zkušenost české matky, která strávila několik měsíců se svým dítětem ve Finsku (Deník Referendum).
• O omezování vzdělávání českého jazyka a české kultury na zahraničních univerzitách a o neblahých důsledcích pro českou kulturní diplomacii hovoří Jan Čulík (H70, Britské listy).
• Pod záštitou Národního ústavu pro vzdělávání proběhl seminář Proč zavádět český rámec kvalifikací.
• Dva komentáře EDUin: o tom, že vzdělávání ovládá neopozitivistické dogma (Britské listy) a o nepatřičné mlčenlivosti MŠMT (HN).
• Lidé, kteří propojují oblast kultury a vzdělávání: Jiří Raiterman za centrum současného umění DOX a Andrea Průchová za „vizuální“ projekt Fresh eye (Eduin, Britské listy).
• O informatickém myšlení s Petrem Naske a Danem Lessnerem.

Výrok týdne:

„Musíme děti učit, aby si hrály, dneska jsou na iPhonech, Facebooku a nevím kde. Svět je úplně jinde. (…) Dneska získat mechanizátora nebo agronoma – nejsou tyhle profese, dneska máme samé vysokoškoláky.“ Andrej Babiš se vyjádřil na téma vzdělávání a výchovy. Srovnejte s citací ze závěrečné zprávy projektu Česko hledá budoucnost (Glopolis): „V demokratické společnosti by se děti měly učit samostatně myslet a rozhodovat, umět vést i podřídit se vedení, tolerovat rozdíly v názorech, spolupracovat s druhými na společném díle, respektovat práva ostatních.“ Více ke zprávě Glopolis níže.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Česko hledá budoucnost, překážkou je nerovnost v přístupu ke vzdělání. Analytické centrum Glopolis zveřejnilo závěrečnou zprávu z tříletého projektu Česko hledá budoucnost, jehož cílem bylo nalézt vizi rozvoje české společnosti. Vzdělávání patří k pilířům společenského rozvoje a zpráva poukazuje na nerovnost v přístupu k němu jako na významnou překážku. Dále zmiňuje Finsko jako vzorový vzdělávací systém a upozorňuje na nutnost změny paradigmatu v úvahách o vzdělávání (vizte Výrok týdne), závislost emancipace společnosti na vzdělání jednotlivců i na fakt, že změnu je třeba vyvolat aktivitou zdola. Připomeňme Strategii vzdělávání 2020, kterou přijalo MŠMT a jež snižování nerovnosti ve vzdělávání považuje za jeden z klíčových cílů. Zároveň připomínáme i Audit vzdělávacího systému, který vypracoval EDUin.
• Třídění dětí do různých typů ZŠ fatálně selhává. Za pět let klesl v ČR počet dětí s mentálním postižením o 40 %. Analýza zpracovaná pro ČOSIV (Datová žurnalistika) ukazuje, že nejde o zázračná” uzdravení, pravou příčinou je problematická diagnostika, která nezohledňuje prostředí, z něhož děti pocházejí. V praktických ZŠ tak končí mnoho dětí “zanedbaných”, a psychologové je tam umisťují často proto, aby jim byla poskytnuta speciální péče. Bohužel je tím obvykle nenapravitelně předurčují k mizerné studijní i profesní dráze (Respekt). MŠMT stav bohužel nadále konzervuje v novele zákona (EDUin), o znění příslušného paragrafu se vede vyhrocená diskuse.
• Ministr financí potřebuje více mechanizátorů a agronomů, kteří nejsou na Facebooku. Školství je má dodat. Ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš se přidal k ministru školství Marcelu Chládkovi a prezidentu Miloši Zemanovi v otevřeném požadavku po větším počtu manuálních pracovníků (učňů) (Novinky.cz). Chce kvůli tomu reformovat školství. Sociolog Stanislav Biler poukazuje na neznalost zastánců tohoto směru (HN), zejména s ohledem na fakt, že ČR patří mezi země s nejvyšším počtem učňů v OECD. Připomeňme v této souvislosti závěry diskuse z Pražského studentského summitu, kde se hovořilo o poměru odborného a všeobecného vzdělání (ČTK).