Trump zkouší nátlak Čínou, Kim se ale jaderných zbraní jen tak nevzdá
Jan Blinka
/ Ed. 21. 5. 2017
Chtít po Severní Koreji, aby se vzdala svého jaderného programu, je jako chtít po Rusku, aby vrátilo Krym Ukrajině. Ani jednoho se v blízké době nedočkáme, jelikož by takový krok pro obě země znamenal ústup z jejich strategických zájmů a odklon od dlouhodobé zahraniční i vnitropolitické koncepce. Nukleární ambice Pchjongjangu však nutí ostatní státy k reakci, čímž situace ve východní Asii v posledních týdnech eskaluje na největší úroveň od krize z roku 2013.
Bezmála sedmdesát let jaderného programu
Snahy Severní Koreje získat technologie použitelné k výrobě jaderných zbraní nejsou ničím novým „pod sluncem“. Dají se vysledovat až do 50. let minulého století, kdy započala spolupráce severokorejských vědců s jejich kolegy ze Sovětského svazu. Od té doby se i přes úsilí mezinárodního společenství Severokorejcům podařilo zvládnout výrobu jaderného materiálu nejen přepracováním vyhořelého jaderného paliva, ale také technologií obohacování uranu, a úspěšně provézt pět zkoušek nukleární nálože.
Od 60. let pracují severokorejští vědci také na vývoji balistických střel, jejichž úkolem je dopravit jadernou nálož na cíl. I přes dílčí úspěchy, mezi něž se dá jistě považovat nedávné testování střely středního doletu na tuhá paliva, se jim však nepodařilo miniaturizovat nukleární zařízení natolik, aby mohlo být namontováno na nosič, ani úspěšně vypustit mezikontinentální balistickou střelu. Severokorejské rakety tak zatím ani zdaleka nemají dolet několik tisíc kilometrů, aby mohly zasáhnout území Spojených států.
Celý komentář si přečtěte na natoaktual.cz.
