Nová éra

Summit NATO zabouchl dveře za velice složitým a mrazivým obdobím po rusko-gruzínském konfliktu a nastartoval novou éru vztahů NATO-Rusko. K tomu přispěla v prvé řadě nová koncepce NATO na příštích deset let, kde je spolupráce s Ruskem označena za záležitost strategického významu. NATO prý ve vzájemných vztazích bude usilovat o skutečné „strategické partnerství“. Zato se ale od Moskvy očekává, že nově nabízenou vstřícnost oplatí stejnou mincí. Rusko tak podle dokumentu není vnímáno jako nebezpečí. Naopak obě strany identifikovaly společné hrozby, kterým čelí. Konkrétně strategická koncepce zmiňuje šíření zbraní hromadného ničení a balistických raket, terorismus a pirátství. Nová alianční strategie tak vytváří dobrý základ pro hlubší dialog s Ruskem o bezpečnosti a strategických otázkách. Rusko podle očekávání potvrdilo svou pomoc alianci s misí v Afghánistánu, především rozšířením tranzitu spojeneckých jednotek a materiálu přes ruské území nebo výcvikem afghánských protidrogových jednotek.

Sporný deštník

Není bez zajímavosti, že Rusko si za tuto „službu“ nechá velmi dobře zaplatit. Jak uvádějí některé zdroje z ruského ministerstva zahraničí, měly by každý měsíc přes Rusko projet desítky tisíc železničních kontejnerů s tím, že cena za jeden je zhruba 1800 dolarů. Proto i nejkonzervativnější výpočty ukazují, že Rusko může vydělávat desítky milionů dolarů měsíčně. Druhým pozitivním signálem byla nabídka Rusku spolupracovat na protiraketové obraně. Rusko se v minulosti ostře stavělo proti americkým plánům umístit v Česku radar a v Polsku antirakety. Administrativa amerického prezidenta Obamy ale od těchto plánů loni v září ustoupila. Aliance se na summitu dohodla na vzniku vlastní protiraketové architektury, jež by měla chránit celé území NATO. Na budování nového systému protiraketové obrany, který sám o sobě nepředpokládá vytvoření nějakého společného rusko-aliančního systému, Moskva přistoupila. Ovšem za předpokladu transparentnosti a rovnocenné spolupráce. Právě ruský pocit nerovného přístupu ze strany NATO byl až doposud Achillovou patou vzájemných vztahů. Jak se vyjádřil ruský prezident Dmitrij Medveděv, Rusko je ochotno se k tomuto systému připojit jen jako rovnoprávný partner, nehodlá být pouhým pozorovatelem či druhořadým účastníkem projektu.

Rozdíly trvají

Případná neshoda mezi Ruskem a NATO při jednání o protiraketovém deštníku by ve svém důsledku mohla vést k opětovnému zhoršení interakce. Stejně tak, trochu paradoxně, může vzájemnou důvěru poškodit odmítnutí ratifikace smlouvy START v americkém Senátu. Přitom právě od efektivně fungujících rusko-amerických vztahů se do značné míry odvíjí úspěch či neúspěch spolupráce Rusko-NATO. A při výčtu možných třecích ploch nezapomeňme ani na to, že pro Rusko je nepřijatelné rozšiřování NATO východním směrem, jedna z velkých aliančních ambicí.