Právě s touto myšlenkou pracuje Pražský studentský summit, který umožňuje středoškolákům a vysokoškolákům zasednout na simulovaném jednání mezinárodních organizací a zkusit obhájit zájmy cizí země. Do dvacátého ročníku, který začal prvního září, se mohou zájemci hlásit do konce září.

„Hlavní náplní je simulace OSN, NATO a EU, přičemž první dvě jsou pro středoškoláky a zasedání Rady EU pro vysokoškoláky,“ vysvětluje jeden z koordinátorů projektu Šimon Presser s tím, že jednání Severoatlantické aliance probíhá na rozdíl od dvou zbylých v angličtině a termín přihlašování je posunut až do 13. října.

Prvořadý postoj země, ne názor studenta

Studenti se během podzimu seznamují se zvyklostmi vybrané země a jejími postoji k různorodým otázkám. Připravují se tak na březnovou čtyřdenní konferenci, na které budou navrhovat řešení nadnesených problémů. „To musí hlavně vyhovovat reálným potřebám jejich země a je jedno, zda se s tím student ztotožňuje, či ne,“ nastiňuje Presser. „Právě obhajování postoje, se kterým mohou nesouhlasit, je pro studenty přínosné, protože se učí nevidět svět černobíle,“ míní.

Před vyvrcholením projektu absolvují delegáti pět celodenních workshopů, jejichž témata dopředu neznají. Na těch se mimo jiné učí diskutovat a správně argumentovat. „Snažíme se pro studenty vybírat zajímavá témata, loni například řešili roli sociálních sítí v mezinárodní politice. Na školení zveme i osobnosti z různých oborů, v minulosti mohli delegáti debatovat s Eliškou Haškovou Coolidge, asistentkou a poradkyní pěti amerických prezidentů,“ vypočítává koordinátor.

Zájem uchazeče prozradí esej

V přihlášce si student vybere organizaci a zemi, jejíž potřeby bude po celou dobu sledovat a prosazovat. O úspěchu žadatelů pak rozhodne hlavně esej, ve které se rozepíšou o politických prioritách své země.

„Na dvou normostranách se ukáže, jak si uchazeč dal s esejí záležet. Hodnotíme i práci se zdroji a obsahovou správnost,“ podotýká Presser. Jestli se dostali mezi 380 šťastlivců, se studenti dozvědí v průběhu října.

Zatímco do EU A NATO se hlásí jednotlivci, ve výborech OSN se uplatní spíše týmoví hráči. „V praxi to vypadá tak, že se dá dohromady skupina tří až šesti kamarádů, která zastupuje jako delegace jednu zemi. Potom se ale rozdělí do jednotlivých orgánů a jednají každý zvlášť. Pořád by ale měli vystupovat jednotně a v jednotlivých výborech se vzájemně nepopírat,“ vysvětluje.

Novinka: jednání V4

Letošní dvacátý ročník je rozšířen o visegrádskou čtyřku, kterou navíc doplní pětice delegátů zastupující Německo.

„Jde o mezinárodní model v angličtině, kromě pěti českých vysokoškoláků se ho zúčastní i pět studentů ze Slovenska, Maďarska, Polska a Německa. Konference bude vedena jako u NATO v angličtině,“ doplnil.

Kromě nových znalostí ze světa politiky si studenti osvojí takzvané soft skills, měkké dovednosti, hlavně umění řečnictví a argumentace, které ocení především budoucí zaměstnavatelé. Úplně zadarmo ale mimoškolní projekt není, studenti musí kromě dopravy do Prahy a ubytování zaplatit poplatek 850 Kč.

„To představuje asi pětinu nákladu na jednoho delegáta, zbytek hradí granty a sponzoři. Studenti ale mohou projevit vlastní iniciativu a požádat vedení školy o pokrytí výdajů, nebývá výjimkou, že jim vyjdou vstříc,“ uzavírá Presser.

Autor: Barbora Milotová