Modernizace jaderných zbraní, zvýšení výdajů na zbrojení, konec zmenšování 700tisícové armády, vojenský tlak na postsovětské země, které se budou snažit o členství v NATO. Přehnaná ruská reakce na obranná opatření vůči Moskvě, přijatá na včera započatém summitu aliance, může být pro Rusko stejně zničující, jako byla podobná snaha pro někdejší Sovětský svaz. Program hvězdných válek, který vyhlásil prezident USA Ronald Reagan v roce 1983, zasadil skomírající sovětské ekonomice smrtící úder a SSSR prostě uzbrojil.

Rusku se v kombinaci se sankcemi, vyhlášenými Západem v reakci na ruskou okupaci Krymu a invazi na východ Ukrajiny, může stát něco podobného. „Už nyní je ruský státní rozpočet výdaji na armádu neúměrně zatěžován,“ uvádí Václav Lídl z Asociace pro mezinárodní otázky.

Pro porovnání: Rusko dnes vydává na obranu 4,4 procenta svého hrubého domácího produktu. Tedy více než čtyřnásobek toho co Česká republika či Slovensko a trojnásobek toho, co je průměr členských států Aliance. Ruská armáda však ani tak průměrné úrovně sil NATO nedosahuje. Státy Aliance se navíc rozhodly své obranné rozpočty v příštích letech zvyšovat, což v Rusku vyvolá tlak na ještě vyšší výdaje na zbrojení.

Moskva navíc začne pociťovat západní sankce. „Za dva roky bude dopad sankcí na Moskvu velmi citelný,“ uvedl pro MF DNES jeden vysoký unijní diplomat.

Financování nákladného programu modernizace armády, který počítá s téměř sto miliardami dolarů (asi 2 biliony korun) ročně, by se stalo krajně obtížné, ne-li nemožné, zvláště pokud Západ omezí dovoz ruského plynu a ropy. Příjmy z nich tvoří 80 procent příjmů rozpočtu. „Ruská armáda modernizaci nutně potřebuje, protože během gruzínské války v roce 2008 se ukázaly obrovské nedostatky,“ uvádí vojenský analytik František Šulc. Současný stav přitom není zdaleka tak dobrý, jak by vyplývalo z průběhu okupace Krymu nebo z bojů na východě Ukrajiny. „Tam nasazené ruské jednotky tvoří elitu armády a dostaly to nejlepší dostupné vybavení a zbraně,“ říká Václav Lídl.

Hrozba jadernými zbraněmi

Největší výdaje ruského vojenského rozpočtu však nemají jít do pozemních sil, které tvoří bojové jádro invazních jednotek na Ukrajině, nýbrž do modernizace jaderných zbraní, které stále tvoří základ ruské obrany.

Rusko schopno v regulérní válce porazit. Už před dvěma roky proto Moskva začala vymýšlet taktiku „hybridní války“, tedy nasazení neregulérních konvenčních sil, na Krymu se jim říkalo „zelení mužíci“. Společně se lživou propagandou mohou vyvolávat dojem, že Rusko ve skutečnosti nepodniká válečné operace. Aliance až nyní vymýšlí, jak na tuto strategii odpovědět. „Budeme naše členy bránit i před zelenými mužíky,“ varoval Rusko generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

V nové bezpečnostní doktríně, kterou podepsal tehdejší prezident Dmitrij Medveděv v roce 2010, se rovněž předpokládá, že Rusko použije jaderné zbraně jako první. „Pokud bude ohrožena sama existence státu, použije Rusko jaderné zbraně,“ uvádí se v doktríně. Rusko ohlásilo, že v reakci na závěry summitu NATO tuto bezpečnostní doktrínu přitvrdí, ale neuvedlo jak. „Dovoluji si připomenout, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. To nejsou slova, ale skutečnost,“ pohrozil Putin NATO. Je proto možné, že Moskva pravidla pro použití jaderných zbraní ještě uvolní.

V konvenčních silách má Rusko zlomek kapacit NATO a 800 milionový blok, vybavený lepšími zbraněmi, není 145 milionové V současné doktríně je rozšiřování Aliance na Východ charakterizováno jako největší bezpečnostní hrozba pro Rusko. Podle nepřímých přiznání Moskvy je právě „nebezpečí“ vstupu Ukrajiny do NATO důvodem pro okupaci Krymu a invazi do Donbasu. Podobně reagovala Moskva v Moldavsku, i proto provedla v roce 1998 bleskovou invazi do Gruzie. V tomto chování se Rusko zřejmě pokusí pokračovat.

Luboš Palata