Západ už nebude rozšiřovat svůj vliv směrem na východ, do postsovětskéo prostoru. Rusko tomu zamezí všemi prostředky, i kdyby mělo zopakovat krymký scénař. To je hlavní vzkaz z triumfální řeči, kterou ruský prezident Vladimír Putin přednesl před oběma komorama parlamentu, krymskou ,,vládou“ i hlama církví.

Světu však byl Putinův projev určen až v druhé řadě, jeho hlavními adresáty byli Rusové. ,,Hlavnímúčelen projevu, což je vidět i z aranžmá, bylo předvést Rusům připojení Krymu jako úspěch ruské zahraniční politiky.“ uvedl pro MF DNES z Moskvy Václav Lídl analytik Asociace pro mezinárodní otázky. ,,V putinově projevu bylo tolki signálů a tolik různých témat, že si v něm každý najde, co bude ctít,“ uvádí pro MF DNES i Balázs Jarábik, analitik Středoevropského politické institutu(CEPI).

Hlavní téma: Anexe Krymu

Putin nejdříve zdůraznil, že Krym je pro Rusko součástí historického území. Obvinil vůdce Nikitu Chruščova, která oblast předvedl v roce 1955 pod Ukrajinskou svazovou republiku, že tím chtěl zahladit svůj podíl viny na ,,masových represích na Ukrajině ve třicátých letech“.

Po ,,nepředstavtelném rozpadu SSSR“, jak uvedl, Moskva nakonec souhlasila s tím, aby Krym zůstal Ukrajině, A to prý přesto, že je podle Putina ,,rodnou ruskou půdou aSevastopol je ruským městem“. Podle prezidenta hrozila nová vláda v Kyjevě Krymu represemi, kvůli kterým se jeho obyvatelé ,,obrátili na Rusko s žádostí, aby ochránilo jejich právo i holé životy, a nedopustilo to, k čemu došlo v Kyjěvě…“ ,,Je jasné že jsme žádost nemohli odmítnout, nemohli jsme ponechat obyvatele Krymu na holičnách to by byla zrada“, tvrdil Putin.

I přes jasné důkazy mimo jiné i ze strany pozorovatelů OBSE Putin dále tvrdil, že Rusko žádné vojáky na Krym neposlalo. Provedení referenda o odtžení Krymu od Ukrajiny označil za právo dané Chartou OSN a znovu argumentoval podle něj identickýcm případem Kosova. ,,Většina obyvatel Krymu i absolutní většina obyvatel Ruské federace podporují sjednocení Republiky Krym a města Sevastopol s Ruskou federací,“ konstatova triumfálně Putin. Dohodu v tomto znění ruský prezident s loutkovou vládou Krymu včera podepsal.

,,Pro Putina je to úspěch především proto, že se anexe Krymu obešla bez války,“ hodnotí Jarábik. Putin dal podle něj najevo, že o otázce Krymu nebude se Západem ani Ukrajinou vyjednávat a připojení k Rusko je definitivní.

Další krok – okupace Ukrajiny?

O co více byl Putin jednoznačný, pokud jde o připojení Krymu, o to nejednoznačnější byl v signálech vůči Ukrajině. Na jedné straně mluvil o Ukrajincích jako o nejdůležitějším sosedu Ruska. ,,Vždy jsme ctili teritoriální celistvost Ukrajiny,“ prohlásil s tím, že si nepřeje rozdělení této země. Nevěřte těm, kdo křičí, že za Krymem budou následovat další regiony,“ dušoval se Putin.

Velmi temně naopak znělo, když mluvil o tom, že ,,legální vláda na Ukrajině v součastnosti neexistuje a mnoho orgánů státu je uzpurzovaných samozvanci“. Současně Putin Putin prohlásil, že Rusové a Ukrajinci ,,jsou fakticky jeden národ a Kyjev je matkou ruských měst“. ,,Prostě nemůžeme žít jeden bez druhého,“ varoval Ukrajince s tím, že Rusko si vyhrazuje právo hájit miliony ruských občanů na Ukrajině.

Oba oslovení analytici se shodují, že Putin nevzdal plán na získání celé nebo alespoň části Ukrajiny. Od jeho cíle jej však zdržuje, že na ukrajinských uzemích nemá připravené vojáky, tak jak tomu bylo na Krymu, a Moskva tak není na válku s Ukrajinou připravena.

Rusko už Evropě víc nedovolí

Vůči Západu žádné návrhy na smír nebo řešení krize nzazněly. Putin naopak dělal svaly před ruskýcm publikem. ,,Všechno má svoji hranici. Na Ukrajině si naši západní partneři vedli hrubě, nezodpovědně a neprofesiálně.“

Také prohlásil, že Moskva se postaví proti tmu, aby se NATO rozšiřovalo na ,,ruská historická území“. ,,Dnes je třeba se distancovat od rétoriky studené války a přiznat, že Rusko má stejně jako jiné země své národní zájmy, které bude třeba brát v potaz a počítat s nimi,“ řekl Putin. Zlověstně zněla pasáž, že Rusové jsou národem s největším počtem lidí za hranicemi.

Putinův projev vyzněl jako varování Západu, že Ukrajinu a další postsovětská území nenechá přičlenit ani k EU, ani k NATO, ,,Rusko se pokouší vrátit do mocenské politiky 19. století, k dělání diplomacie pomocí války, Vyhlásilo uzemí za svými hranicemi za své teritorium a chce ho ,,ochránit“ před evropskýcm vlivem, a to i silou“ říká analytik Jarábik. Na něco takového nejsu USA a především EU připravené,“ říká. „Putin chce však zároveň zůstat pro Evropu dodavatelem plynu a ropy,“ tvrdí analytik.

Autor: Luboš Palata