BERLÍN, PAŘÍŽ Édouard Daladier a Neville Chamberlain. Jména dvou západních aktérů mnichovské dohody napadla mnohé, když německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande včera nečekaně oznámili, že vyráží do Kyjeva a Moskvy „zabránit vypuknutí totální války“. Nemusí to tak však být. „V současnou chvíli jsme ve válce. A je to válka, která by se mohla stát válkou totální,“ uvedl včera Hollande. „Přijdeme s novým návrhem, jak konflikt vyřešit. Pracovali jsme s Angelou Merkelovou na tom textu několik dní. Na textu, který bude přijatelný pro všechny,“ uvedl francouzský prezident.

Máme dvě možnosti. Buď budeme podle logiky války dodávat Ukrajincům zbraně, jak to dělají ve vztahu k separatistům Rusové, nebo zkusíme použít diplomatické nástroje,“ dodal Hollande. „Diplomatické řešení však nemůže být (Rusku) nabízeno donekonečna,“ pohrozil Moskvě Hollande.

Podle Berlína i Paříže návrh respektuje územní celistvost Ukrajiny. Současně ale Hollande uvedl, že Paříž je proti vstupu Ukrajiny do NATO. Případné členství Kyjeva v Alianci je Ruskem označováno za největší hrozbu a patřilo mezi zdůvodnění okupace a anexe ukrajinského Krymu loni na jaře.

Cesta šéfů Francie a Německa, která už dostala přezdívku „mise poslední naděje“, byla pojata ve velkém stylu. Podporu jí okamžitě vyjádřilo jak NATO, tak Evropská unie. Německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier letěl narychlo do Varšavy, kde o podrobnostech plánu informoval šéfa polské diplomacie Grzegorze Schetynu. „Mír se vzdaluje a všichni to vidíme,“ řekl Schetyna, ale cestu Merkelové s Hollandem podpořil i on. Ještě před rokem Francie a Německo pokládaly Polsko za tak blízkého partnera, že by s sebou zřejmě vzaly polského prezidenta Bronislawa Komorowského. Jenže jednoznačně proukrajinská pozice Varšavy Poláky z mírových misí podobného charakteru vyloučila.

Rusové jako mírové jednotky?

O tom, co přesně vezou Merkelová a Hollande do Kyjeva a především do Moskvy, šlo podle analytiků jen spekulovat. „Jak Francie, tak Německo chtějí Rusko přinutit, aby se začalo chovat jako seriózní partner,“ uvedl Václav Lídl, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Na otázku, co mohou Merkelová a Hollande Putinovi nabídnout výměnou, Lídl uvedl, že by to bylo „právní ukotvení přítomnosti ruských vojsk na Ukrajině“. „Zdá se, že je to opravdu poslední pokus, jak zkusit uzavřít s Putinem nějakou dohodu,“ dodává Lídl.

Podobně se na to dívá i ředitel Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba. „S tímto návrhem přišel ruský prezident Vladimir Putin už ve svém dopise Porošenkovi 15. ledna,“ uvádí tento významný odborník na vztahy Ukrajiny s Ruskem. „Mohu se mýlit, ale zdá se, že Moskva usiluje hlavně o uznání přítomnosti svých sil jako mírových jednotek,“ uvádí Duleba.

Zároveň však Merkelová a Hollande musí podle něj učinit plán přijatelným pro Kyjev. „Mohla by to být časově omezená přítomnost těchto mírových sil a to, že by spolu s Rusy střežili dodržování míru Francouzi a Němci,“ uvádí Duleba.

Luboš Palata