Kam fouká vítr z Číny?
Za poslední dva roky zažíváme s Čínou mnohá poprvé. S návštěvami na všech úrovních se roztrhl pytel. V Praze a Pekingu si podávají dveře politici, obchodníci nebo vědci, a v pražských ulicích začínáme pomalu registrovat více čínských turistů. Přicházejí první čínské investice, nad jejichž záměry nám někdy může zamotat hlava. Ptáme se, odkud vítr vane.
Co Číňany zajímá na malém českém trhu? Co od nich můžeme ještě čekat? Je jejich postup v České republice výjimečný nebo si jen na mapě konečně všimli střední Evropy?
Většina novinek a trendů k nám přichází se zpožděním, a stejná situace se nyní opakuje i s čínskými investicemi. Přibližně před pěti lety vycházely v ostatních evropských zemích články s titulky „Skupuje Čína Evropu?“ nebo „Číňané na nákupech v Evropě“ stejně jako se podobné obavy objevují nyní v našich novinách. Vedla se také diskuse o přínosnosti investic, které směřují spíše do akvizic existujících podniků a získávání jejich know-how, než do vytváření nových projektů na zelené louce. Stejné dotazy zaznívaly také ze Spojených států, kde se mnoho podniků zachránilo z krize jen díky vstupu čínského partnera.
Právě zkušenosti ze Spojených států ukazují, že postupem času se charakter čínských investic zkvalitní. Posouvají se od nákupu nemovitostí a oťukávacích projektů k oborům, ve kterých můžou rozšířit existující výrobu, pomoci tak vytvořit nová pracovní místa nebo je alespoň zachovat. Na druhou stranu, investice přicházející do USA prověřuje speciálně vytvořená komise, která sleduje jejich možné bezpečnostní dopady. Spojené státy si chrání svá odvětví s citlivým know-how nebo strategickým významem pro stát, do kterých si Číňany nepustí. V EU se snaha o podobný přístup neobjevuje. Stejně tak zatím nelze čekat, že se u nás čínské společnosti budou chovat stejně jako například japonské, korejské a tchajwanské, které staví fabriky v regionech s vysokou nezaměstnaností a vytváří tak stovky nových pracovních míst.
Celý komentář naleznete na stránkách portálu Roklen24.