Česká kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová (ANO) se s dotazy europoslanců vypořádala dobře, i když místy působila nejistě. Shodli se na tom politologové, které ČTK oslovila.

Také podle zástupců koaličních stran byla Jourová, kterou dnes europoslanci tři hodiny „grilovali“, dobře připravená. O něco kritičtěji její vystoupení hodnotí pravicová opozice, podle které působila Jourová nezkušeně.

Jourová se má stát v nové Evropské komisi Jeana-Claudea Junckera eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví. Kvůli tomu opustí post ministryně pro místní rozvoj v české vládě. ČR původně usilovala o získání některého z ekonomických portfolií, prioritou Jourové byl regionální rozvoj.
„Nebyla na to portfolio tak připravená a zvládla se to naučit. Myslím, že to zvládla dobře. Nebyla kontroverzní, neřekla nic moc překvapivého, takticky i věcně byla dobře připravena,“ řekl Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle Dostála neměla Jourová jednoduchou situaci, protože kvůli širokému portfoliu čelila dotazům europoslanců ze čtyř různých výborů.

Podle Víta Beneše z Ústavu mezinárodních vztahů Jourová působila dojmem, že se ve svěřené oblasti orientuje, i když hlavně z počátku působila trochu nejistě. „Nezaznamenal jsem žádné ostré útoky, které by měly naznačovat, že by neměla obstát,“ řekl Beneš.

Podle obou politologů Jourová zvládla i dotaz, který se týkal jejích vazeb na šéfa hnutí ANO a miliardáře Andreje Babiše. Jourová zdůrazňovala svoji nezávislost. „Nikdy jsem nepodléhala žádným tlakům ani od pana Babiše, které ostatně nikdy nebyly, ani nikoho jiného,“ řekla v Evropském parlamentu.

Chyba? Nebo naopak chytrý tah?

Jako politicky nezralé či neprofesionální ale hodnotí Beneš to, že Jourová v úvodním představování mluvila o tom, že strávila v roce 2006 neoprávněně měsíc ve vazbě. Naopak podle Dostála byl tento přechod do osobní roviny „velmi chytrý“. Jourová byla tehdy obviněna v kauze úplatků kolem opravy budišovského zámku. Její stíhání ale bylo zastaveno, dočkala se také odškodnění u soudu.

Jako velmi dobře připravenou kandidátku označil Jourovou na twitteru lidovecký europoslanec Pavel Svoboda. Jeho kolegyně Michaela Šojdrová ocenila, že Jourová zdůraznila potřebu odstraňování bariér a nadbytečné administrativy.

Kritičtěji se vyjádřila pravicová opozice. ODS kritizovala to, že Jourová podpořila vznik veřejného žalobce. Podle Evžena Tošenovského (ODS) bylo hendikepem Jourové také to, že nemá s vystoupením před Evropským parlamentem zkušenosti. „V některých chvílích byla trochu rozpačitá. Byla na ní vidět určitá nezkušenost s tím prostředím a možná i to, že jí portfolio tolik nesedí,“ řekl Tošenovský.

Tvrdší kritice vystoupení Jourové podrobil první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil. „Jak se říká, nikdy nedostaneš druhou šanci udělat první dojem. Paní Jourová tuto šanci promrhala,“ uvedl. Jourová podle něj byla absolutně nepřipravená, kritizoval také, že odpovídala česky. „Pokud opravdu chce být komisařkou, s češtinou si nevystačí,“ dodal Zahradil.

Europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09) označil za nevěrohodné výroky Jourové k vazbám na Babiše. „Oceňuji, že se přihlásila i ke kontroverzním tématům jako je zřízení úřadu veřejného žalobce, kde je můj názor odlišný od jejího, ale i ženských kvót ve správních radách společnosti, kde jsme zajedno. Slabší byla v otázkách ochrany spotřebitele a osobních údajů,“ uvedl Polčák. Celkově ale vystoupení Jourové hodnotil „relativně příznivě“.