„Pokud jde o Ukrajinu, Čína zaujala nestranné a logické stanovisko. Respektujeme nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny,“ uvedl dnes premiér Li Kche-čchiang na tiskové konferenci, kterou uspořádal po skončeném zasedání čínského parlamentu.

Poukázal přitom na to, že ukrajinská krize zhoršila „složitost geopolitické situace a ovlivnila proces zotavování globální ekonomiky“. „Stále doufáme, že lze tento problém vyřešit dialogem, jednáním a konzultacemi,“ dodal.

Zaujetí jasného stanoviska ke krymskému problému se předseda čínské vlády vyhnul. „Co se týče Krymu, jsou s tím spojené složité faktory. Ale také doufáme, že to lze vyřešit politicky cestou dialogu a že sousedé mohou žít vedle sebe v míru,“ řekl Li.

Čína a Rusko mají stejný či podobný názor na množství mezinárodních záležitostí a Peking nechce v Moskvě ztratit důležitého spojence. Proto si dává velký pozor, aby se nenechal zatáhnout do sporu Ruska se Západem.

„Já myslím, že v tuto chvíli je Čína důležitější pro Rusko než opačně. Je to především z toho důvodu, že ty vztahy byly vždycky trošku asymetrické, Rusko do Číny dodává poměrně dost nerostných surovin, především tedy ropy, Čínu zajímá z hlediska rozvoje dalších možností nerostných zdrojů. Na druhé straně Rusko do Číny toho příliš nedováží, takže zatím prostě v té ekonomické rovině tam ta spolupráce příliš není. Číňané dováží do Ruska hromadu výrobků, Čína je pro Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem, opačně to zatím tolik neplatí,“ řekl loni v pořadu Události, komentáře Václav Kopecký, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (amo.cz).

„Ono pokud se podíváte na tu situaci před 20, 30 lety, tak to samozřejmě bylo naopak, nicméně čím dál tím víc Čína hraje za ten další konec. Do budoucna to můžeme očekávat i nadále, protože zatímco čínská ekonomika roste vcelku stabilně i přes veškeré problémy, které má, tak Rusko se potýká s velkou vnitřní nestabilitou, s padajícím hospodářským růstem, s velkou závislostí právě na vývozu nerostných surovin, a těch, nějakých těch exit strategy možností, jak to může změnit, tolik nemá, zatímco Čína těch možností má mnohem více,“ tvrdí analytik a dodal:

„Čína jako taková samozřejmě v rámci svých území má množství etnických minorit, které pokud by aplikovaly stejný princip, jaký je aplikován na Ukrajině, tak by mohly dostat Čínu do velkých problémů, co se týče právě teritoriální integrity. Není to jenom, není to jenom Tibet, Xinhjang, ale může to být také například problematika Tchajwanu. Na druhé straně Čína se pokusila z té situace vybruslit takovým velmi elegantním způsobem, kde například v Radě bezpečnosti hlasovala, respektive se zdržela v rámci rezoluce odsuzující anexi na Krymu, na což platí takové hezké pořekadlo v očitém čínském politickém myšlení, že když se Čína zdrží, tak to znamená, že dodržuje pevné principy flexibilní cestou.“