Islámský stát v Iráku a aš-Šámu (ISIS) úspěšně vytvořil systém financování, který z něj udělal i podle nejstřízlivějších odhadů nejbohatší teroristickou organizaci světa s odhadovaným denním příjmem několik milionů dolarů.

ISIS, na rozdíl třeba od al-Káidy, nikdy nespoléhal výrazně na dary či příspěvky ze zahraničí (před rokem 2014 bylo odhadováno, že dary tvořily jen zhruba 5 procent příjmů). ISIS a jeho předchozí inkarnace (známé jako al-Káida v Iráku) operující v různé intenzitě na území Iráku od roku 2003 se naučily pružně přizpůsobovat dané situaci.

Efektivní kriminální počátky

V dobách, kdy ISIS nebyl s to ovládat území a vybírat na něm „daně“ (například v letech 2008–2011), se mistrně transformoval v obyčejnou – byť vysoce efektivní – organizovanou kriminální skupinu. Zaměřenou na ad hoc vybírání výpalného, únosy, loupeže, budování monopolu na černém trhu se zbraněmi či ropou.

Zatímco kriminální byznys pokračuje, ISIS navíc od léta 2014 prokazuje, že je schopen vytvořit relativně efektivní administrativní struktury. Slovy analytika Scotta Lucase je tak nejlepší odpovědí na to, kdo financuje ISIS, právě ISIS sám.

Prodej a zpracování vytěžené ropy jsou sice stále jedním z hlavních zdrojů příjmů ISIS, ale „administrativa“ islamistů zejména ve větších městech, jako je Mosul, Rakka či Dajr az-Zaur, se také podílí na financování.

Zdaněné „kraje a okresy“

Každá ze zhruba třinácti „provincií“ ISIS je vedena guvernérem a dále rozdělena na distrikty, které fungují jako malé emiráty.

Jednotliví distriktní emírové pak odvádějí zhruba 20 procent zisku na vyšší provinční úroveň a pak i na centrální úroveň „chalífátu“.

Neodvedené finance jsou pak užity ke každodenním výdajům (např. na platy ozbrojenců, „úředníků“, propagandu či na udržování veřejných služeb).

ISIS investoval zejména ve velkých městech pod svojí kontrolou do vybudování standardizovaného systému vybírání „daní“ od populace. Daněny jsou například zisky firem (až 20 procent profitu se odvádí emírům ISIS) a obchodníků podnikajících na jejich území, daně jsou uvaleny na nedostatkové zboží, jako je zdravotnický materiál.

Lidé platí tzv. náboženskou daň (zakát) obvykle vybíranou formou jednorázových poplatků, kvazipolicie ISIS nazvaná al-Hisbah vybírá i pokuty za provinění proti striktním pravidlům ISIS nebo dokonce za parkování.

Úředníci ISIS vybírají správní poplatky za různá administrativní rozhodnutí či vydané dokumenty apod. Konkrétní suma, která plyne do kasy „chalífátu“, není známa, nicméně někteří analytici odhadují, že tento zdroj financí může i zastiňovat denní příjem z prodeje ropy.

Hlavní příjmy: ropa

Hlavním příjmem – navzdory zmíněnému – však byla a je ropa. ISIS ovládá řadu ropných polí v Sýrii a Iráku, přičemž se produkce ropy zvýšila. Podle odhadů z letošního října produkuje 34 až 40 tisíc barelů ropy denně, kterou prodává za 20–45 dolarů za barel, což organizaci přináší v průměru 1,5 milionu dolarů denně.

Ropa je povětšinou prodávána prostředníkům, byť ISIS ovládá i některé rafinerie. Následně jsou ropa a ropné produkty prodávány jednak obyvatelstvu na území ISIS a jednak do dalších oblastí Sýrie pod kontrolou rebelů i Damašku. A také na území pod kontrolou Bagdádu i skrze tradiční pašerácké sítě do Turecka, iráckého Kurdistánu a dalších okolních zemí.

V posledních dnech byly zaznamenány letecké údery namířené na „flotilu“ cisteren přepravujících ropu; až 300 jich mělo být zničeno. Vzdušné údery se však doposud zdráhaly ve velké míře cílit na těžební zařízení pod kontrolou ISIS a jejich rafinerie taktéž koaliční letouny nelikvidovaly systematicky.

Kriminální aktivity

ISIS nadále pokračuje v klasických kriminálních aktivitách, byť častěji na územích, která nemá plně pod kontrolou. Na územích, kde má stálou přítomnost, přistupuje spíše k více „oficiálnímu systému danění“, který je popsaný výše.

Mezi typické činnosti patří únosy za výkupné, vykrádání bank, vybírání výpalného nebo monopolizace černého trhu (například se zakázaným zbožím, jako jsou cigarety). Vynalézavost ISIS v kriminální oblasti je obdivuhodná.

Dokonce se objevují zprávy, že se snaží vydělávat na černém obchodu s lidskými orgány. Příjem z těchto aktivit lze těžko odhadovat.

Jednorázové příjmy spojené s expanzí jsou skromnější než v roce 2014, protože ISIS již neobsazuje velká nová území (snad s výjimkou syrské Palmýry letos v květnu). Příjmy z rabování bank, jako v červnu 2014 v Mosulu, kdy ISIS získal z tamní pobočky irácké centrální banky až 200 milionů dolarů, a okrádání prchajícího obyvatelstva jsou tak méně časté.

Nicméně v oblastech, které jsou na mapách označovány jako „podpůrné“, nikoliv jádrové oblasti ISIS, bují efektivní kriminální byznys ve formě vybírání výpalného, únosů, loupeží apod.

Kvazistátní funkce

Povstání ISIS je ve fázi, kdy je organizace s to ovládat velké území a vykonávat zde kvazistátní funkce.

ISIS nestojí pouze na ovládání těžby a následném trhu s ropou a ropnými produkty, ale stojí také na financích od ovládané populace. Ve velké míře závisí na fungujícím ekonomickém systému v kontrolovaných oblastech.

Strategie boje proti ISIS by se tak měla zaměřit i na omezování proudu zboží a černého trhu s jejich územím, protože podobné úsilí by vedlo ke zvýšení cen základního zboží, chudnutí populace a tím pádem i omezení zdrojů příjmů pro ISIS.