IS ve stínu Ukrajiny. Zatím
Tematický a jednací rámec summitu ve Walesu je pochopitelně určen krizí na Ukrajině. Moskva se pokouší zvrátit bezpečnostní poměry v Evropě, alianční státy sousedící s Ruskem se cítí ohroženy, NATO musí na tuto radikální změnu poměrů reagovat. Ale jak upozornil americký prezident Obama ve svém projevu v Tallinnu, rusko-ukrajinská krize není jediným zdrojem neklidu a nebezpečí. Zájmy USA v Iráku a na Blízkém východě, v širším kontextu i celé NATO a evropskou bezpečnost ohrožuje také Islámský stát (IS). Spojené státy – přestože prezident Obama je v nasazení síly hodně zdrženlivý – se nechaly slyšet, že při řešení této hrozby jsou všechny možnosti na stole. Už to svědčí o tom, že situace je vážná.
IS je teroristickou organizací, jež v Sýrii údajně disponuje 50 000 bojovníky a ohrožuje jak syrskou opozici, tak režim. Americká snaha o jeho likvidaci však raději řeší důsledek, a nikoliv příčiny problému, kterými jsou, krom jiného, konflikty zdevastované společenské a státní struktury Sýrie a Iráku a podpora tamních islamistických bojůvek ze strany amerických spojenců, jmenovitě Saúdské Arábie, Kataru a Turecka.
Prezident Obama zatím váhá, ale i kvůli opatrnému přešlapování mezitím tento konflikt zrodil aktéra, s kterým si nikdo neví rady. A teď má Obama navíc ještě dva důvody s útokem otálet. Prvním je vidina ponižující spolupráce se syrským režimem, druhým snaha zachovat si obraz prezidenta, který války ukončuje, nikoliv začíná.
Summit NATO bude téma IS držet mimo oficiální agendu, téma pro alianci to ale určitě je. Jak potvrzuje i to, že američtí ministři zahraničních věcí a obrany John Kerry a Chuck Hagel se na summitu sejdou se svými evropskými protějšky právě proto, aby s nimi zahájili vytváření strategie na potlačení IS.
Co by mělo být cílem případného zásahu proti IS? Co by bylo úspěchem? Oslabení Islámského státu a s tím spojené mocenské vakuum, které rychle vyplní jiní fanatici? Těžko. USA nyní nezasáhnou také proto, že na rozdíl od Iráku v Sýrii chybí urgentní důvod v podobě náboženské minority jazídů, kterým hrozila z rukou IS genocida.
Nejpravděpodobnější je, že pokud časem k útoku dojde, bude mít formu „sečení trávníku“, opakovaných vzdušných úderů, které problém udrží v mezích, aby se dalo řešení zdánlivě donekonečna odkládat.
Sýrie ale mezitím bude dál trpět a nebezpečí teroristicky naladěných islamistů vracejících se na Západ může jen stoupat. A tím spíše je nejen v zájmu USA, ale celé aliance, aby to vzala jako hrozbu. Aktuálně sice ve stínu rusko-ukrajinské krize, ale také velmi vážnou.
