Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Evropa pod polskou taktovkou

Maria Staszkiewicz Maria Staszkiewicz / Ed. 20. 11. 2015

V krátkém spotu, který propaguje dnešní zahájení polského předsednictví Rady EU, tančí jakýsi Polák se ženou symbolizující Evropu. Úmyslem režiséra Tomáše Baginského a zadavatelů zakázky je ukázat, že je to právě Polsko, kdo tanec vede a uvádí okolí do pohybu. Ale bude tomu skutečně tak?

Okleštěné předsednictví?

Přípravy na řízení Unie spustila vláda Donalda Tuska již v roce 2007 analýzou zkušeností předchozích předsednictví. Rok poté byl do funkce zmocněnce vlády pro předsednictví zvolen Mikołaj Dowgielewicz – kariérní úředník a bývalý mluvčí Evropské komise. Díky němu došlo začátkem roku 2009 ke zřízení expertní skupiny pro přípravu programu předsednictví, složené z osmi zástupců evropských think-tanků a univerzit.

Polská očekávání jsou evidentně vysoká, ale na druhou stranu si je vláda vědoma reálných možností předsednictví v polisabonském systému. Tři předchozí předsednictví však zatím nenastavila přesná kritéria pro nové funkce předsedajícího státu a chuť Varšavy učinit z předsednictví historický okamžik pro zlepšení své politické image je evidentní.

Hlavním cílem je vrátit hlavní roli v evropském rozhodovacím systému zpět do rukou členských států. Prvním krokem k jeho realizaci je dohoda ministra zahraničních věcí Sikorského s vysokou představitelku pro zahraniční a bezpečnostní politiku Ashtonovou, že ji bude zastupovat nejen v otázkách demokratizace v evropském sousedství a bezpečnostní a obranné politiky, ale také v průběhu debat v Evropském parlamentu, se kterým po nepovedeném „grilovacím“ přijímacím pohovoru nemá baronka nejlepší vztahy.

Dominantní akord: konkurenceschopnost, bezpečnost, sousedství  

Hlavní myšlenky polského předsednictví má symbolizovat šest barevných šipek reprezentujících růst a prosperitu EU a jejího okolí. Oficiální dokumenty shrnují priority do tří oblastí: evropská integrace jako zdroj růstu, bezpečná Evropa a Evropa těžící z otevřenosti.

K realizaci ambiciózních ekonomických cílů je prvé řadě nutné udržet unijní rozpočet minimálně na stávající úrovni. Podle červnového návrhu rozpočtu pro léta 2014-2020, představeného komisařem Lewandowským, by Polsko zůstalo jeho největším příjemcem a v rámci kohezní politiky by získalo v přepočtu 80 miliard korun. Proti tomu ale stojí názor Německa, Francie a Británie, hlavních zastánců zmražení evropského rozpočtu. Není proto divu, že na podzim Varšava plánuje na téma nového finančního rámce velkou konferenci s účastí členských států, Komise a Evropského parlamentu.

Horizontálním tématem polského předsednictví je bezpečnost. Jako mantra se opakuje nutnost zajištění energetické nezávislosti na hlavních dodavatelích (čti: Rusku) a po okurkové aféře se mezi prioritami objevila také potravinová bezpečnost. Spadá sem také bezpečnost vnějších hranic, především dokončení změn v rámci agentury FRONTEX, které mají posílit její operační schopnosti v krizových situacích, jako je náhlý příliv uprchlíků ze severní Afriky. V neposlední řadě by Polsko rádo oživilo společnou bezpečnostní a obrannou politiku posílením přímého dialogu s NATO.

Od počátku příprav předsednictví byl zjevný polský zájem na východní dimenzi vnějších vztahů EU. Plány v této oblasti zdánlivě zmařily revoluce v arabském světě, nicméně pod vedením ministra Sikorského se Polsko velmi rychle přizpůsobilo. Kromě sedmi plánovaných ministerských jednání a summitu Východního partnerství, jehož organizací bylo Polsko pověřeno místo původního Maďarska, se v bruselských kuloárech mluví o možné konferenci k jižnímu sousedství v prosinci. Polskem navržená myšlenka zřídit Evropskou nadaci pro demokracii, která by financovala transformační procesy v celém evropském sousedství, již byla oficiálně podpořena Evropskou komisí.

Vize navrhnout během polského předsednictví přistoupení Ukrajiny v roce 2020, která se ještě před několika lety zdála být reálná, byla naopak opuštěna. Do dějin rozšiřování EU se chce ale Polsko zapsat alespoň dokončením přístupových rozhovorů s Chorvatskem. Další ambicí je pak vytvoření nového rámce pro spolupráci mezi Unií a Ruskem.  

Polsko Evropě, Evropa Tuskovi?

Jsme moderní demokracie“,to je podle ministra Dowgielewicze hlavní poselství, které má polské předsednictví vyslat do světa. Podpořit tuto image má 400 kulturních akcí a celkový rozpočet pro přípravu předsednictví ve výši 2,5 mld. Kč, tj. o 600 mil. více než ten český. Úsilí vlády o pozitivní obraz patrně nenaruší ani říjnové všeobecné volby (vláda má ostatně podporu asi 50 % populace), ani odbory chystané demonstrace. Manifestace, z nichž největší má být ta organizovaná Evropskou odborovou konfederací 17. září během zasedání Rady ministrů hospodářství a financí ve Vratislavi, patří koneckonců k evropskému politickému koloritu.

Bez ohledu na reálné možnosti prosadit polské priority či vylepšit image „země brambor“ získá Polsko hlavně možnost vyzkoušet si opravdovou váhu svého hlasu. Předsednictví také naznačí, zda oním tanečníkem z propagačního spotu není náhodou premiér Tusk, který si brousí zuby na jeden z nejvyšších unijních postů, funkci předsedy Evropské komise.

Původní vydání: Evropa pod polskou taktovkou

Přejít
Tagy
Tagy
Evropská unie 1988
Polsko 724
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky