Kdekdo z politiků nabízí cestu, jak se dostat ze současného stavu, s nímž není nikdo spokojen. Levice říká, aby ji lidé volili, protože vše pokazila pravice, a nyní přichází čas nápravy. Pravice žádnou vizi nemá, lpí na udržení stavu a sem tam na nějakém vylepšení. Andrej Babiš opustil recept, že se stát má řídit jako firma, a nyní chce stát řídit jako správný hospodář. A Tomio Okamura do čtyř ráno rozdává svým lidem příkazy, aby zde nakonec byla společnost řízená prezidentem, kterého by bylo možné odvolat.
Včera se k nim přidal se svým lékem na společenské neduhy Václav Klaus. Bude u nás dobře, až utečeme z Evropské unie.
Obsahově se s ním okamžitě dostal do křížku předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který připomněl, že „jsme čistými příjemci evropských peněz, jen v tomto programovém období máme k dispozici 780 miliard korun, to je pro představu 3 % HDP ČR ročně“. Klaus by evropské dotace zrušil.
Zajímavým doplňkem tématu je studie Asociace pro mezinárodní otázky, která oslovila 440 úředníků, akademiků, politiků, byznysmenů, zástupců nevládní sféry a novinářů s dotazy na roli Česka v EU a na budoucnost evropské integrace. Jen třetina respondentů si myslí, že ČR dokáže prosadit svůj národní zájem v Unii, a hned 71 procent je přesvědčeno, že Česko neumí své priority ani definovat.
To Klausovi ovšem nahrává. Jsme-li tak neschopní prosadit se v mezinárodním společenství, měli bychom se soustředit na vlastní píseček a tady stavět zámky za dozoru zkušeného stavbyvedoucího. Klaus to říká přímo: tato Unie podvazuje možnosti našeho svobodného rozhodování a to může být naše vlastní geniální rozhodování, nebo úplně hloupé rozhodování, ale dominantní je, že je svobodné.
Jak by tato svoboda vypadala, být po jeho, je už léta známé. Společnost by byla mnohem poslušnější vůči autoritám. Na chudý lid by byla přísnost. Tytam by byly povinné mandatorní výdaje, tedy částky vyčleňované na důchody a jiné sociální dávky státu vůči lidem.
Na logickou otázku, zda by odchod z EU znamenal příklon k Rusku, vychrlil exprezident tolik rozlícených hlášek se slovíčky „darebnost“, „hloupost“, „zlé“, falešné“, aniž by dotaz zodpověděl, že… chytrému napověz. Je to vize. Připomíná snění z půle 60. let o neutrálním, vůči všem otevřeném, blahobytném Československu jako druhém Švýcarsku. Také víme, jaké byly konce.
Autor: Alexandr Mitrofanov
