Hegemon polské národněkonzervativní pravice po osmi letech míří do opozice. Doposud vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) sice skončila ve volbách na první příčce, ale bez šance na utvoření většinové vlády. Jaké jsou její perspektivy, jaké ponaučení si z výsledků voleb vezme a jak může vypadat odcházení jejího zakladatele a vůdce Jarosława Kaczyńského?
Právo a spravedlnost (PiS) působí na polské politické scéně dvaadvacet let. Z toho deset roků vládlo, zbytek času strávilo v opozičních lavicích. Po skončení mandátu Andrzeje Dudy si bude moct započítat také celkem patnáct let úřadování prezidentů pocházejících z jeho řad. Vedle předpokládaného desetiletého působení Dudy v této funkci byl pět roků prezidentem i Lech Kaczyński, který v dubnu 2010 tragicky zahynul při pádu letadla u Smolensku.
Právo a spravedlnost svou činností zásadně ovlivnilo Polsko. I díky talentu Jarosława Kaczyńského jej bylo možné považovat za nejstabilnější úkaz na polské politické scéně posledních dvou dekád. Odchod z vlády a ohlášený důchod stárnoucího Kaczyńského však mohou spustit lavinu událostí, na jejichž konci může být i rozpad strany nebo minimálně bloku Sjednocené pravice. Kaczyński totiž po osm let neobhospodařoval jen svoji stranu, ale také Suverénní (dříve Solidární) Polsko. V říjnových volbách se na kandidátku Práva a spravedlnosti přidali i členové uskupení Kukiz’15 nebo Republikánské strany, která je dědicem někdejšího partnera PiS, strany Polsko společně.
Článek byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí ČR Česko-polské fórum.
Celý článek čtěte pod odkazem níže:
