„Vstát z kolen!“ Tak znělo tisíckrát opakované heslo polské strany Právo a spravedlnost pro oblast zahraniční politiky v době, kdy setrvávala v opozici (v letech 2007 až 2015). Od získání vládní moci se jí však dosud nepodařilo toto symbolické zvolání zrealizovat. Její zahraniční politika byla totiž postavena na chybných předpokladech mezinárodního a zejména pak evropského vývoje a stala se obětí polské vnitropolitické polarizace. Výsledkem je oslabování důležitých partnerství, které pokračovalo i v roce 2020.
Nástup Práva a spravedlnosti (PiS) ke kormidlu polské diplomacie sice v roce 2015 doprovázely slogany o zásadní změně směru, v řadě oblastí však dodnes přetrvala kontinuita s předchozími kabinety. Spojené státy zůstaly klíčovým spojencem, vztahy s Ruskem jsou nadále na bodu mrazu, Varšava podporuje euroatlantické aspirace zemí Východního partnerství a NATO je stále pilířem polské bezpečnosti. Odlišný přístup však strana vedená Jarosławem Kaczyńským nastolila vůči evropské integraci a Německu – a právě zde její předpoklady zásadně selhaly.
Když tehdejší polský ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski (PiS) poprvé představoval v Sejmu v rámci každoročního zahraničněpolitického expozé priority polské diplomacie, označil za klíčového evropského spojence Spojené království. V únoru 2016 si britský premiér David Cameron vymohl na svých unijních protějšcích výjimky, díky kterým měla jeho země po červnovém referendu zůstat v Evropské unii. V očích polských zahraničněpolitických stratégů však schválení těchto podmínek ostatními členskými státy značilo příležitost získávat v budoucnu vlastní výjimky z unijních pravidel (například z klimatické politiky EU). Vítězství britského přístupu by tak posílilo suverenistické tendence, které tvoří základ polského pravicového uvažování o EU, a znamenalo by porážku proponentů další integrace. Varšava doufala, že bude spolu s Londýnem vyvažovat francouzsko-německé centrum Evropské unie. V tom měla mít za zády i další státy střední a východní Evropy.
Britové se však v referendu vyslovili pro vystoupení z EU. Dohoda z předjaří roku 2016 tak spadla pod stůl a polská strategie se sesypala. V té době již byla Varšava v konfrontaci s unijními institucemi kvůli protiústavním změnám v polském soudnictví a její vztahy s Německem se citelně ochlazovaly. Většina zemí střední a východní Evropy dala vládě PiS rychle najevo, že nesdílejí její pohled na evropskou integraci. Zapojily se tak jen do regionálních projektů omezeného záběru, jako je takzvaná bukurešťská devítka sdružující státy východního křídla NATO nebo Iniciativa Trojmoří zaměřená na rozvoj infrastruktury. Novým geopolitickým lídrem regionu se Polsko nestalo.
Článek byl podpořen z prostředků Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Celý článek čtěte pod odkazem níže:
