Když se ekonomové a analytici ze Západu zmiňují o Myanmaru, jak se dnes oficiálně Barma nazývá, mluví o něm jako o novém pohraničí. Podle nich jde o jednu z posledních„panenskýchoblastí“,kde dnesmohouvelké imalé zahraniční firmy začít podnikat a ještě vydělat slušné peníze.

Firmy jako americký energetický gigant Chevron nebo norská telekomunikační společnost Telenor se do země jen hrnou.

Pohraničím, na které analytici odkazují, byl kdysi nazýván i americký Divoký západ. Divoký ale mimo jiné i proto, že tam měliproblémy s dodržováním zákonů a snadno se tam dalo přijít o peníze i oživot. Podobně jako dnes v Barmě.

„Potencionálně je Barma dobrým místem pro investice. Ale zá- leží na oboru,ve kterém podnikáte. Musíte vzít takév úvahuvývojpolitické situace,“ varuje Maitrii Aung Thwin, profesor barmské historie ze Singapuru, který v Barmě často navštěvuje své příbuzné.

Příliš drahá půda

„Vláda se momentálně snaží do země přilákat podnikatele. Zlepšila se práce ministerstva ekonomiky a plánování, udělování licencí,“ doplňuje Thwin, který nedávno na pozvání Asociace pro mezinárodní otázky přednášel v Praze. Podle něj je riskantní podnikat například v oblasti těžby nerostů či stavět vodní elektrárny. Tedy pokud investoři nemají více než dobré osobní vztahy s barmskými úřady a úředníky.

V Barmě byl sice na konci roku 2012 schválen nový zákon o investicích, země ale stále zůstává na 182. místě ze 189 hodnocených zemí v žebříčku Doing Business, který hodnotí vstřícnost prostředí pro podnikání a sestavuje ho Světová banka.

Téměř nakonci seznamu přitom Barma zůstává především kvůli velmi rozšířené korupci. Podle čínské agentury Sin-chua odrazují zahraniční podnikatele od investic v zemi také rychle rostoucí ceny, včetně cen nemovitostí.

Inflace tu loni dosáhla 7,3 procenta a letos by měly ceny meziročně vzrůst o 6,6 procenta. Cena půdy, která se nachází v blízkosti velkých měst a je tak logisticky výhodné postavit na ní továrnu, není zrovna nejlevnější, varoval investory thajský list Bangkok Post.

A podnikání v některých sektorech, například v bankovnictví, je navíc stále omezeno zákonem.

Přesto se zahraniční byznysmeni snaží do Barmy dostat. Za poslední tři roky – tedy od doby, kdy dosud vládnoucí vojenský režim vytvořil polocivilní vládu, propustil z vězení vůdkyni opozice Aun Su Ťij a začaly seuvolňovat ekonomické sankce Západu – příliv přímých investic z ciziny dosáhl 4,6 miliardy dolarů. Pro srovnání, celkově zaposlední čtvrt století přišlo do země jen 34,2 miliardy dolarů zahraničních investic.

Armáda strážce ringu

V roce 2015 Barmu čekají volby, které s největší pravděpodobností vyhraje opozice. Jenže právě to může být problém. Opozice by chtěla reformovat ústavu a zbavit tak zemi vojenského vlivu.

Armáda ale hraje v etnicky rozdělené Barmě určitou roli prostředníka. V předminulém století tuto roli zastával král,než ho svrhli Britové. Nyní postupně vzniká myšlenka jednotného barmského národa a etnické menšiny, na jejichž území jsou bohatá naleziště nerostů a které bojovaly proti ústřední vládě, teprve se státními představiteli jednají o míru.

Současná vláda, která je pod vlivem armády,i když se na ní svým způsobem podílí i opozice, má podle Aunga Thwina docela dobrý plán, jak zemi dále rozvíjet.

„Minulý rok vytvořila rámec sociálně-ekonomických reforem, něco jako New Deal, který po velké depresi zavedl v USA prezident Roosevelt,“ vysvětluje Thwin. Jde o zmírnění chudoby, vybudování infrastruktury, která zemi chybí, a podporu vzdělání.

„Pokud jde o šéfku opozice Aun Su Ťij,o jejích konkrétních plánech jsme zatím nic neslyšeli. Mluví jen o lidských právech a demokracii, což je velmi důležité, jak ale bude postupovat s reformou finančního sektoru, co bude dělat s ekonomikou a se školstvím, to netušíme,“ tvrdí.

Podle něj tak existuje velké nebezpečí, že se opozice bude příliš soustředit pouzena změnu ústavy a oslabení role armády a zanedbá tím rozvoj místní ekonomiky.A to může vést ke zklamání lidí a vypuknutí nepokojů.

Opozice je navíc rozdělena a mohlo by dojít k tomu, že by se země jako již několikrát v minulosti kvůli politickým sporům dostala na pokraj občanské války.

„Můj názor není zrovna populární, ale myslím si, že by armádě v průběhu transformace společnosti měla zůstat významná role,“ dodává Thwin.Armáda by měla být prý jakýmsi strážcem nastavených pravidel, hlídačem ringu, v němž budou soupeřit politici.

Autor: Marek Hudema