Vzájemný obchod mezi Čínou a Afrikou má letos podle odhadů poprvé přesáhnout 300 miliard dolarů – tedy stokrát víc než ještě před deseti lety. Výměnou za suroviny sem posílá Peking statisíce dělníků, kteří mění tvář Afriky k nepoznání. To platí především v Angole, která je zdejším největším obchodním partnerem Číny.

Africká ropa kryje třetinu čínské spotřeby a Angola prodává tuto surovinu Pekingu hluboko pod tržní cenou. Čína zase posílá do země obrovské množství vlastního stavebního materiálu, strojů a dělníků, kteří zastanou práci Angolanů, a staví zde silnice, budovy a koleje. Železnice je jeden z nejambicióznějších čínských projektů v Angole a koleje mají dokonce protnout černý kontinent a spojit Atlantik s Indickým oceánem.

Jak v rozhovoru pro ČT poznamenala analytička Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky, projekty v Africe se nesoustředí jen na země, od nichž Čína čerpá nerostné suroviny, ale na všechny země, kde může „Říše středu“ realizovat nějaké investice. Peking mezi lety 2000 a 2011 v padesáti afrických zemích investoval 75,4 miliardy dolarů, tedy jen o málo méně než USA.

Rezková soudí, že Západ svůj čas v Africe už propásl. Čína zde totiž nabídla investice bez jakýchkoliv závazků a Západ nebyl schopen přijít s vhodnou alternativou. Kromě toho žádá strukturální změny a dodržování lidských práv, což se Africe nelíbí, a utíká proto do čínské náruče.