Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Velká hra o Střední Asii

Emil Souleimanov / Ed. 22. 2. 2016

23. října došlo v kirgizském městečku Kant ke slavnostnímu založení letecké základny Ruska. Za zvuků fanfárů a jekotu SU-25 a SU-27 přednesl prezident Vladimir Putin dojemná slova o nerozborném přátelství ruského a kirgizského národů a nutnosti společného boje proti nepříteli – mezinárodnímu terorismu.

Podobná rétorika v zemi, která nemá společné hranice s Afghánistánem ani s jakýmkoli jiným státem, jehož území by bylo podezříváno ze vměstnání údajných teroristů, se ovšem při hlubším zamyšlení zdá být poněkud překvapující. Jinou otázkou je, jakým způsobem by se oněch deseti bojových letadel a čtyř vrtulníků čerstvě založené základny v boji proti blíže nerozpoznatelnému protivníkovi dalo využít.

Mezitím se ve Střední Asii a v kaspickém regionu staly v posledních dvou letech rozhovory o boji proti terorismu nedílnou součástí politického lexikonu. K obratu zde došlo již v říjnu 2001, kdy byla v Uzbekistánu v předvečer připravované invaze do sousedního Afghánistánu zřízena letecká základna Spojených států. Ustavení vojenské přítomnosti USA ve Střední Asii – mimochodem vůbec poprvé na postsovětském prostoru – bylo označováno za „geopolitickou revoluci“, neboť tím Washington zrušil původně monopolní postavení Kremlu v této klíčové oblasti, jejíž ropné zásoby se odhadují na 4 biliony dolarů. Zřízení letecké základny USA a NATO v Kyrgyzstánu v prosinci 2001 jen utvrdilo v přesvědčení, že se zde Spojené státy chystají zabydlet nadlouho.

Základna v Kantu tak od americké letecké základny v mezinárodním letišti Manas poblíž hlavního města Biškeku rozděluje pouhých 30 kilometrů. V Manasu, která je jako jediná v zemi schopna přijímat strategická vojensko-dopravní letadla a těžké bombardéry, je dislokováno kolem 30 amerických letadel a 1500 vojáků z USA, Norska, Francie, Itálie, dalších zemí NATO, ale i z Austrálie, Jižní Koreje či Nového Zélandu. Může tak sloužit jako předsunutá základna poblíž hranic s Čínou, jejíž západně položené strategické základny ohrožuje, je rovněž klíčem k geopoliticky nesmírně důležitému Kazachstánu.

Založení ruské základny v Kyrgyzstánu je nepochybně ryze politickým gestem. Není ani nemůže totiž být předurčena pro boj proti všudypřítomným teroristům, navíc je z vojenského hlediska bezvýznamná a ani zdaleka se nemůže americkému Manasu vyrovnat. Jasně však signalizuje snahu Moskvy „vrátit“ se do oblasti, kterou považuje za zónu svých životních zájmů, ze které ovšem byla koncem roku 2001 Washingtonem – a to za aktivního přispění místních vládců – vytlačena.

Pro ospravedlnění svého obnovovaného mocenského angažmá v Kyrgyzstánu však nyní používají Rusové stejnou terminologii, jako před časem Američané. Založení vojenské základny v Kantu nelze totiž vnímat odděleně od celkové ruské strategie vůči zemím tzv. blízkého zahraničí, která zejména ve vztahu ke Střední Asii prochází v poslední době podstatnou aktivizací. Vytvoření a posílení Šanghajské organizace spolupráce, transformace již delší dobu nečinné Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jejímiž členy jsou kromě Ruska Kazachstán, Kyrgyzstán, Arménie a Bělorusko, do plnohodnotného obranného svazku a i jiné kroky Moskvy v postsovětském prostoru nasvědčují tomu, že nemá v úmyslu se svých pozic v regionu nečinně vzdávat.

Objektivní skutečností ovšem je, že Moskva toho může Kyrgyzstánu či středoasijským zemím obecně nabídnout podstatně méně než Američané. Jak si nedávno postěžoval jeden ruský generál, dnešní Kreml je na rozdíl od Spojených států s to nabízet leda „přátelství na věčné časy“. Mezitím stojí za zmínku, že pouze v roce 2002 vložil Washington do různých podpůrných programů věnovaných Střední Asii více než 900 milionů dolarů, přičemž tvoří výše investic (vesměs do projektů spjatých s těžbou a transportací kaspické ropy) cca 50 miliard dolarů. To jsou již slušné částky.

Tagy
Tagy
Asie 592
Postsovětský prostor 427
Rusko 1077
mezinárodní bezpečnost 1240
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky